U příležitosti desátého výročí založení magazínu Full Moon vychází kniha Michala Pařízka Uprostřed příběhu. Křest proběhne 19. srpna 2021 v pražském Kaštanu.
Magazín Full Moon neustává ve svých vydavatelských aktivitách, které se netýkají jen hudebních nahrávek. „Vždycky mě bavilo o hudbě číst, i o hudebnících, jejichž tvorba mě moc nezajímala, naopak se často stalo, že jsem je pak právě díky některým textům, článkům nebo knihám poslouchat začal. Tak by to asi mělo být. V mém světě.“ Kniha Uprostřed příběhu šéfredaktora magazínu Full Moon Michala Pařízka shromažďuje výběr jeho textů, vydaných tamtéž během deseti let jeho existence. Rozhovory, profily, reportáže, recenze i úvodníky tvoří dohromady podivuhodnou koláž, která nabízí nečekaná propojení i souvislosti a hlavně spoustu zaujetí nejen pro hudbu, ale pro umění vůbec. Uprostřed příběhu vychází u příležitosti desátého výročí založení magazínu, pod hlavičkou platformy Full Moon Forum. Křest knihy proběhne 19. srpna 2021 v pražském Kaštanu, kde vystoupí skupiny Rány těla a Hothouse.
Předprodej knihy za zvýhodněnou cenu běží na eshopu
Michal Pařízek pracuje pro časopis od jeho založení v roku 2010 a jeho šéfredaktorem je od roku 2014, ovšem coby kulturní publicista se profiluje od počátku milénia. Od té doby psal namátkově pro Aktualne.cz, Čilichili, Freemusic.cz, Nedělní svět, Týden nebo Uni a budoval si originální rukopis, který nepostrádá vývoj. „Michalovo psaní mi připomíná zlatou éru hudební žurnalistiky, která se už pěstuje jen v té hrstce papírových časopisů z Británie, které ještě přežívají. Jeho texty jsou poučené, ale čtenáře nikdy nepoučují, spíše nás jako autor nenápadně vtáhne do svého světa a pak nám ukáže všechny ty báječné věci, které bychom v hudbě mohli slyšet. Kolikrát jsem si musel desku, o níž jsem si myslel, že ji dobře znám, pustit znova a objevit v ní s Michalovou pomocí něco nového,“ píše v prologu editor Karel Veselý, který se podobným hodnocením tuzemské publicistiky vyhýbá.
Ukázku z knihy hledejte na Issuu
Pařízkova kniha přináší příběhy Rosalíe, Iggyho Popa, Davida Bowieho, Alice Coltrane, ale také Františka Skály, Katarzie, Josefa Koudelky a mnoha dalších. Minimalistickou, vzdušnou grafikou se na publikaci podepsalo studio Carton Clan, s nímž Full Moon spolupracuje od svého vzniku, doplňují ji fotografie Andrey Petrovičové, která s magazínem rovněž spojila část své umělecké cesty. Ano, celé toto dílo propojuje autorské aktivity „full moon love gangu“, ale zároveň si uchovává potřebný nadhled a odstup, stejně jako oddanost psanému projevu. Což dokládá i doslov Maxima Horovice: „Jsem jeden z těch, kdo za posledních deset let přečetl všechny Michalovy texty, tedy minimálně ty pro Full Moon. Některé věci mě v jeho textech dráždí pořád, vlastně bych nikdy nechtěl, a taky asi neuměl, psát jako on, zároveň jen hrstku kulturních publicistů respektuju jako jeho. Část hudebních publicistů se zalkne vlastním egem, další vypíše všechna slova, co zná, a jiná poztrácí smysl podobného konání, Pařízek se propisuje pořád dál.“
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.
Projekt Fragments staví na myšlence skládání hudební i lidské identity z jednotlivých „fragmentů“, které do společného celku přinášejí vystupující i publikum.
Nothing But Thieves se po deseti letech vrátili do Angelic Studios, kde v roce 2015 vzniklo jejich debutové album.