Vánoční večírek s Lyssou. V Kopřivnici

Pacino - panelákový sídliště, šedý komíny, bouraný káry a flanelový košile propálený ukradenejma cigárama od fotříků. Smog, bezčasí a to nejlepší z kytarovejch kapel 90. let. Pacino to naživo umí stejně dobře jako se na baru po koncertě najebat jako jejich strejdové, kteří byli kdysi šlechtou ostravskejch dolů. "Jak to máte dlouhý?" "Patnáct až dvacet." Velká láska. Nemůžeš nemilovat.

Drutty - experimental black, elektro noise a jediný zástupce místní tatrovácký scény. Nová deska na krku a Vláďa Menšík na featu. Tenhle večer budou probíjet kytary a zvuk se promění v neprostupný těžkotonážní peklo. "Obluha vleku", "Hvězda smrti" anebo "Nikdo nevypadá jako Vágner". Nejlepší songy z nový desky a jednoznačně nejtěžší kapela celýho večera. Maxim Turbulenc metalu. Těšte se!

Lyssa - šavle a penisy. Pot a krev. Noise rock a vybuřenej zvuk, kterej slyší jenom vyvolení. Argentinskej dres na prsou a jasně vztyčenej prostředníček všem těm, kteří si myslí, že Diego dal gól rukou. Tři buzíci z Prahy, kteří napsali, že nechtějí půjčit základ bicích, ale spíš ještě jednu basovou bednu. "Hlavně basu a bicí, na kytaru serem.". To ještě neví, že je během koncertu zvukař sejme a budou hrát na chodbě unplugged do klobouku.