Vasilův Rubáš má Hipsterský byt

Vasilův Rubáš pokřtí 19. ledna 2018 v Paláci Akropolis svůj první oficiální klip k písni Hipsterský byt. A má-li být akce dostatečně hipsterská, navrch přidá i vinylovou verzi poslední desky Nebyl, ale.

Vasilův Rubáš po mnohaletém snažení a dvou studiových albech konečně vydává oficiální klip. V době, kdy rádia na poličkách dávno nahradily notebooky a tablety s YouTubem, se zdá, jako by se z věku páry vynořovali dva skoro mladíci a přinášeli poselství o době, která už je pomalu pryč. Přesto jde o poselství, které je téměř hodné předání dalším generacím.

Kapela, která kdysi začínala jako poněkud-folková, zabrousila přes kinder-punk a skoro-reggae až k vlastní definici hipsterství, která nám prý ukazuje něco, co by se nám nemělo stát. Neměli bychom být jako Milena překrývající svoji úzkostně depresivní emo povahu laciným pozlátkem nestylového oblečení, odpadu říkajícímu si nábytek a doplňkům, které platily za aušus už v osmdesátých letech. Nejedná se o reklamu na maté, ani na inhalátory, nicméně některé skryté dramaturgické finesy, které divák objeví až při třetím, druhém, či prvním shlédnutí poukazují na nešvary způsobené ideologickou a sexuální zaslepeností obyvatelů bytu, který lze s jistou, téměř až nulovou hranicí nadsázky označit za hipsterský, ať už to znamená cokoliv. Filozofickým cílem klipu je uvědomit si, že pokud póza v sobě skrývá pózu nemít žádné pózy, je vlastně nutné se toho všeho zbavit, včetně depresivního nádechu, že za všechno může pečlivě vybrané okolí. A koupit si inhalátor!

Na klipu se podílelo celé čtyřčlenné duo, v tomto případě spíše až desetičlenné kvarteto, jmenovitě především Irena Rubášová a Jan Gregor alias Grep z Lemmur Production. V klipu se objevil také František Černý z Čechomoru, prostě jen tak. Singl vydává agentura 100PROmotion na žádných nosičích, neboť už nikdo nemá CD přehrávač.

”Přibývá ale podivných lidí, kteří si pořizují gramofon, proto jdeme ven s limitovanou edici vinylových dlouhohrajících desek Nebyl, ale.” Oproti původní verzi je deska o něco kratší, neboť v dobách, kdy byly desky v kurzu, byla delší pracovní doba a nebyl čas poslouchat tolik nevázané nikým neschválené hudby, jestli se tomu tak dá říkat.