Vstupní prohlídka: Aiko

Moskevská hudebnice s hypnotickým hlasem vydala před dvěma lety vydala eponymní EP, které si z popu bere bohaté aranže, chytlavé melodie a velkoryse pojaté videoklipy. Aiko vystupuje i na buskingových festivalech nebo jen na ulici sama s akustickou kytarou. Na sklonku srpna máte šance ji vidět na píseckém festivale Cool v plotě vedle dalších samostatně vystupujících umělců a písničkářů.

Co tě inspirovalo k hudebnímu stylu, který hraješ?

Aiko je taková overly dramatic, moje teatrální část, ale protože je to na stagi, nikdo mě za to neodsuzuje, naopak se to dá nazvat artistním. Někde jsem taky četla, že hudba, kterou posloucháme a milujeme jako puberťáci, ovlivňuje náš celoživotní hudební vkus. Celkem by to sedělo, protože zvuky, které mě bavily ve třinácti, vyhledávám a dávám i do své současné tvorby. Co se týče textů, inspiraci beru z každodenních situací, konverzací a myšlenek. V naprosté většině případů je píšu sama, jedná se o introspektivní texty.

Čím se bavíš/živíš vedle hudby?

Ve volném čase se bavím tancem - dělám pole dance a contemporary, tanec mi vždycky přišel jakýmsi prodloužením hudby. Živí mě hudba, částečně realitka.

Co je nejhoršího na hraní bez kapely?

Hraní bez kapely je fajn v tom, že když se organizuje příprava a zkoušky na koncerty, stačí se domluvit s jedním člověkem. Ale není moc fajn, že člověk jde na stage sám, veškerá pozornost je upřená jenom na něj a musí udělat dobrou show, aby to bylo zábavný.

Co bezpečně rozhodí tvoji pozornost?

Nepohodlný oblečení na stage, proto nikdy nenosím podpatky. Jsem hyperaktivní člověk, mám potřebu se neustále hýbat a v nepohodlném oblečení to jde hůř.

Bez jakého jídla a pití by se neměla obejít žádná koncertní backstage?

Jahody! Jablka! Meruňky! Miluju ovoce, a když je v backstagi, oceňuju to obzvlášť. Co se týče pití, voda.

Za co utrácíš peníze/čas, co se týče hudby?

Kupuju hračky typu looperů nebo vokálních krabiček, zkoumám je a pak nikdy nepoužiju naživo. Ráda kupuju stage outifty, které jsou na každodenní nošení nepoužitelné. Jinak klipy, ráda dávám hudbě i vizuální podobu, a to je finančně a časově často náročný, ale odměňující. Nedávno jsem zrovna měla myšlenku, že až mi bude sedmdesát, tak budu mít velmi dobře zdokumentované mládí.

Jak bys charakterizovala současný svět ve třech větách?

Všechno se mění, pojďme se měnit s tím. Co se to sakra děje? Tak si dejme alespoň navzájem lásku.