Zasnít se, odevzdat se: Rhye

Šlo o vzletnou, romantickou serenádu, když se Rhye rozezvučeli poprvé. Nyní se v továrně rozprostře očistná lázeň sestávající se z dojmů, které za sebou zanechá ukončený vztah. Rhye vypráví o proměně, sebrání sil a opětovném nalezení potěšení ze života. Mike Milosh se svým komorním ansámblem si zas jednou omotá MeetFactory kolem prstu 12. června.

Na přebalech obou jeho alb se skví zaprášená černobílá fotografie, na níž je decentním tahem vyobrazen půvab ženského těla. Zatímco na debutovém Woman (2013) je portrétovaná v extatické poloze odevzdaná, na aktuálním Blood (2018) se od dekoltu odklonila a schoulila do sebe. Za těmito intimními portréty stojí právě Milosh, který jimi ilustruje to, o čem promlouvají skladby uvnitř. Tlumená, vyvážená hra světel a stínů, je dále poznávacím znakem živých vystoupení Rhye. Jako by vizuálně strohé nasvícení korunovalo tajuplnost, která se line zpoza sametové plenty zasněného, kolébajícího hlasu.

Podobně jako tenkrát na podzim před třemi lety, v sladkobolných písních není tolik důležitý příběh, jako jeho podání. Rhye po třech letech poodkryjí v MeetFactory svou tvář. Stane se tak, když nám úterního večera 12. června pustí do žil svou Blood. Zasnít se, odevzdat se druhému, nechat svět okolo chvíli ledabyle plynout.