Znělka MFDF Ji.hlava je věnovaná Ukrajině

Znělku 29. ročníku MFDF Ji.hlava vytvořil oceňovaný ukrajinský režisér Sergej Loznica. Letošní Ji.hlava nabídne také unikátní přehlídku tvorby filmových kolektivů a pestrý program Inspiračního fóra.

Autorem znělky 29. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava (24. října až 2. listopadu 2025) je renomovaný ukrajinský režisér Sergej Loznica, jehož díla spojují precizní pozorování reality s hlubokým humanistickým pohledem na historii i přítomnost. Znělka připravená pro letošní ročník se odehrává v metru ukrajinského města Dnipro. „Záběry pocházejí z materiálu natočeného na jaře roku 2023 v rámci projektu The Invasion. Chtěl jsem zachytit život obyčejných Ukrajinců po celé zemi – od Charkova po Lvov, od Kyjeva po Oděsu – a pozorovat, jak válka ovlivňuje každý aspekt civilního života a proměňuje jednotlivce i společnost jako celek,“ vysvětluje. „Jak víme, v době války slouží stanice metra ve velkých ukrajinských městech – v Kyjevě, Charkově i Dnipru – jako protiletecké kryty. Na jedné straně tedy vidíme zcela běžnou, každodenní scénu: lidé vstupují do metra během ranní špičky a spěchají za svými povinnostmi. Na druhé straně ale víme, že tuto rutinní ranní situaci může kdykoli přerušit letecký poplach,“ dodává režisér, jehož filmy pravidelně soutěží na nejprestižnějších festivalech světa – od Cannes přes Benátky až po Berlinale – patří mezi nejuznávanější současné evropské dokumentaristy.

Ji.hlava každoročně přináší také unikátní retrospektivy. Kromě přehlídky Jídlo a doba, která zachycuje proměny československé společnosti prostřednictvím jídla a stravování, nabídne letos také výjimečnou sekci nazvanou Kolektivní film. Ta představí průřez světovou tvorbou filmových kolektivů napříč kontinenty i dekádami – od 60. let po současnost – a ukáže, že i nehierarchické společenství autorů může vytvořit esteticky důmyslná, politicky odvážná i lidsky hluboká díla.

Program připomene například slavný bolivijský snímek Krev kondora (1969), natočený kolektivem Grupo Ukamau. Tato dokufikce odhaluje tajné sterilizace žen původního obyvatelstva americkými zdravotníky a stala se symbolem odporu proti kolonialismu i inspirací k politickému probuzení Bolívie. Britský Black Audio Film Collective uvede svůj přelomový film Handsworthské písně (1986), polyfonní vizuální esej o migraci, identitě a mediálním obrazu nepokojů v Birminghamu v roce 1985. Americký kolektiv Videofreex se připomene guerillovým videem Mayday 1971 (1971), které autenticky zachycuje protiválečné protesty ve Washingtonu a sílu kolektivní solidarity uprostřed represí. Současnost zastoupí interdisciplinární skupina Forensic Architecture se svou analytickou rekonstrukcí Bombardování Rafáhu (2015), v níž spojila vědecké a umělecké metody k vizualizaci válečných zločinů.

Ji.hlava sice začíná až za dva týdny, první dokumenty lze však zhlédnout už teď. Program online soutěžní sekce Krátká radost přinese 23 krátkometrážních dokumentů z celého světa, které budou od 9. října na platformě dafilms.cz, kde lze do 23. října hlasovat o nejlepší snímek. Vítězný film bude vyhlášen na slavnostním zahájení dokumentární Ji.hlavy - v pátek 24. října, odkud si odnese Cenu diváků DAFilms. Snímky sekce letos spojují osobní perspektivu, vizuální experiment a citlivost k aktuálním tématům, od kulturní paměti přes sociální a ekologické otázky až po reflexi lidské identity.

Mezi vybranými tituly jsou například slovenský snímek Přístavy Terezy Smetanové, meditativní pohled na kolosálnost námořní dopravy nebo český film Hlubina Viktorie Aldabagh, který je portrétem freediverky zkoumající hranice lidského těla. Intimní pohled na životy lidí postižených suchem nabídne čadský Strážce studny režisérské dvojice Bentley Brown, Tahir Ben Mahamat Zene a meditaci o paměti a válečných ztrátách přinese Geometrie návratu a kanadsko-ukrajinské režisérky Nataliye Bek-Gergard.

Ji.hlava zveřejnila užší nominace na Cenu za nejlepší dokumentární knihu roku. O ocenění se letos uchází pět titulů, které podle poroty výjimečným způsobem zprostředkovávají realitu prostřednictvím literárního jazyka i osobního pohledu autorů a autorek. Do užšího výběru se dostaly knihy Václav a Kamila Bendovi: Příběh lásky a odvahy (Argo, Alice Horáčková), Důstojnost (Druhé město, Petr Třešňák), Nezval: Básník a jeho syn (Kodudek, Krystyna Wanatowiczová), Zamrzlé duše (N Media, Renata Kalenská) a Šeptej nahlas: Český shoegaze mezi Východem a Západem (Paseka, Miloš Hroch). Porota při výběru zohlednila šíři žánrů i tematických přístupů – od literárně pojatých životopisů přes investigativní a reportážní texty až po eseje na pomezí umění a společenské reflexe. Cena za nejlepší dokumentární knihu, kterou MFDF Ji.hlava uděluje od roku 2017, upozorňuje na publikace rozšiřující hranice dokumentárního myšlení i formy — ať už prostřednictvím literatury faktu, biografie, či esejistického experimentu. Vítězná kniha bude vyhlášena během slavnostního zakončení 29. ročníku MFDF Ji.hlava.

Letošní Inspirační fórum MFDF Ji.hlava nabídne čtyři dny plné debat a přemýšlení o tom, co formuje naše životy – o penězích, lásce, radikalizaci společnosti i budoucnosti Evropy. Svět se mění rychleji, než stíháme chápat. Do Jihlavy proto přicházejí lidé, kteří hledají nové způsoby, jak spolu komunikovat, spolupracovat a žít. Čtyři hlavní témata – peníze, láska, radikalizace a budoucnost Evropy – nabídnou pohledy z různých koutů světa i života.

Jak rozumět světu, kde peníze určují, kdo má slovo a komu se naslouchá?

Britská ekonomka Grace Blakeley ukáže, jak finanční systém formuje každodenní život a proč je těžké prosadit změnu, pokud zisk zůstává nejvyšší hodnotou. Americký politolog Jeffrey A. Winters přinese provokativní tezi: demokracie nikdy nenahradila vládu bohatých, jen se s ní propojila. Žijeme tak ve světě „participativní nerovnosti“, kde sice všichni volíme, ale moc a bohatství se koncentrují v rukou několika málo lidí. Psycholožka Kateřina Klapilová, režisérka Diana Fabiánová a spisovatelka Eliška Mynářová prozkoumají, jak technologie, sociální sítě a tlak na výkon mění intimitu, blízkost a porozumění mezi lidmi. Den věnovaný lásce propojí vědu, osobní zkušenost i humor a připomene, že péče o vztahy je stejně důležitá jako péče o planetu. Socioložky Anna Durnová a Vendula Kolařík Mezeiová představí, jak nespokojenost přerůstá v radikalizaci.

O hodnotách a odpovědnosti Evropy promluví Anna Šabatová, která celoživotně hájí lidská práva, filozof Andreas Weber se zaměří na propojení lidí a přírody, spisovatel a futurista Jonathan Ledgard představí budoucnost Evropy ve spolupráci s Afrikou – jako prostor nového partnerství, kde mohou Evropa a Afrika společně tvořit prosperitu, spravedlnost a rovnováhu mezi lidmi, technologií a přírodou. Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov pak přinese zkušenost země, která brání nejen své hranice, ale i víru v lidskost.

více o festivalu zde