10+1 = Lila Tirando a Violeta

Říjnová edice klubové noci Šelest se zaměří na žánry vznikající v Jižní Americe – od reggaetonu, baile funku a dembow až po hyperpop a experimentální elektroniku. Jednou z hlavních vystupujících bude uruguayská producentka Lila Tirando a Violeta, která je známá svým inovativním přístupem. Světovou pozornost si získala alby Limerencia a Desire Path, oceněnými platformami jako Pitchfork a DJ Mag. Nedávno podepsala smlouvu s renomovaným labelem Hyperdub a vytvořila speciální mixy pro rádia KEXP a NTS. Spolupracovala také s umělci jako Loraine James, Nick León a Nicola Cruz.

The Durutti Column – Buddhist Prayer

Tohle spojení minimalistické kytary, ambientního zvuku a klidné melodie mě nutí zastavit se a přemýšlet, jít do nitra. Je to jako moment modlitby nebo meditace, při každém poslechu jsem v tranzu.

Oneohtrix Point Never – Babylon

Moje oblíbená písnička od OPN. Přijde mi, že v ní Lopatin modeluje prostředí, které vás dezorientuje a pohltí. Vytváří pocit surreální digitální pustiny, moderního Babylonu, kde se střetávají střípky krásy a chaosu.

Japan – Ghosts

Nadčasový song, který zní, jako když vás pronásledují vzpomínky. Má minimalistický synťák, jemné bubny a atmosférický zvuk, a ještě k tomu nádherný text, ze kterého vychází název mé oblíbené knihy Ghosts of My Life od Marka Fishera.

Psychic TV – The Orchids

Mám moc ráda většinu alb Psychic TV a tvorby Genesis P-Orridge, hodně mě to inspirovalo v mých věcech. Tahle konkrétní písnička je jako moment tichého zamyšlení v jinak chaotické a přímé tvorbě Psychic TV. Jde z ní pocit čistoty a zranitelnosti a jakási děsivá, ale nádherná atmosféra. Skupina v ní dokazuje svou všestrannost, a právě tady jsem se naučila nenechat se definovat žánrem, ale naopak zakomponovat do své tvorby co nejvíce prvků a různých inspirací.

Silvio Rodriguez – Sueño con serpientes

Tahle písnička mě provází už od dětství, je to silné a poetické spojení metafor a politiky. Rodriguez dokáže skvěle kombinovat písničkářství a sociální uvědomělost v Latinské Americe. Moc se mi líbí, jak nádherně se skrze tuhle písničku předávají komplexní a temná témata.

Geneva Jacuzzi – Do I Sad?

Tenhle song mě hodně ovlivnil, když jsem sama začala dělat hudbu a nahrávat. Je to jedinečný mix lo-fi synťáků a avantgardy.

Brian Eno – On Some Faraway Beach

Instrumentální část téhle písničky je prostě nádherná, čisté emoce. Navíc pochází z alba Here Come the Warm Jets z roku 1974, což je jedno z mých nejoblíbenějších vůbec. Rozjíždí se pomalu, vyvíjí se s každým novým prvkem – synťák, kytary, a nakonec i skoro orchestrální vokály. 10/10.

Gaika – Born Thieves

Tohle je spojení temných elektronických beatů s prvky dancehallu, hip hopu a industriálu. Gaika svým hlubokým, zvučným hlasem předává silný text, který je doprovázen důraznými basy a neutuchajícím, intenzivním rytmem. Jsem z toho nadšená už od chvíle, kdy to vyšlo, pouštím si to dokola. Měla jsem tu čest pracovat s Gaikou na svém posledním albu, Accelarated se Sin Malditou.

Florist – The Birds Outside Sang

Tahle písnička a celé album vznikly, když se frontman kapely zotavoval z vážného úrazu. To mu dodává intimní a osobní kontext, protože se zabývá tématy uzdravení, přírody a plynutí času. V hodně aspektech s ním souzním.

Burial – Rodent

Buriala jsem nemohla vynechat, jeho písničky jsou všechny super, ale tahle obzvlášť, má opravdu zajímavé vokály a celkový sound design je výborný.

Guilty pleasure: Avril Lavigne – Fall to Pieces

Ve vší upřímnosti, milovala jsem to jako teenagerka a pořád mi to přijde super.