10+1 = Mark Templeton

Pro kanadského hudebníka a fotografa Marka Templetona je klíčové téma paměti: nostalgie, zapomínání i nespolehlivosti vzpomínek. Jeho vrstevnaté koláže se pohybují mezi samplovanými instrumentálními motivy a zvukovou abstrakcí a můžou připomenout jak Williama Basinského, tak Jana Jelineka. Je tedy jen logické, že jeho výběr zásadních skladeb sahá doširoka a váže se k mnoha silným osobním momentům. Mark Templeton vystoupí 29. března v žižkovském Punctu.

Funkadelic – Red Hot Mama

Tolik skvělých kytarových linek, které připlouvají a zase odplouvají jako doplnění hlavní melodie. Kytary se pevně drží rytmu, ale jsou uvolněné a vyjadřují nové nápady.

Ohio Players – Skin Tigh

Asi v polovině písničky je kytara o trochu víc expresivní, na chvilku nese rytmus a pak hajtka přejde na šestnáctinový rytmus. Tenhle rytmický posun je dost nenápadný a hrozně uspokojivý při poslechu.

Grateful Dead – China Cat Sunflower (Live at Portland Memorial Coliseum)

Asi ve třech čtvrtinách skladby, po dlouhém jamu, přejde Jerry Garcia k durové melodické lince, která je ohromně radostná. Tajemná hudba, ve které se pohybuju, někdy na radost zapomíná.

Giuseppe Ielasi – 3 (Aix)

Guiseppe je mistr ve splétání propracovaných zvuků do nenápadných rytmů a jedinečných melodií. Někdy v téhle době (2009) jsem se rozhodl odložit kytaru a víc se zaměřit na jiné zvukové zdroje, třeba využívat samply.

Beach Boys – God Only Knows

Mimořádná kompozice a krásná písnička. Wilson vrstvil harmonie a nekonvenční instrumentaci, které jsou velice sofistikované. Když jsem byl malý, rodiče mi nedovolovali poslouchat Kiss, tak jsem přešel na Beach Boys.

Miles Davis – Pharaoh's Dance

Nejsem si jistý, jak se tahle deska dostala do mého vlastnictví, ale hrává u mě doma často. Úvodní track mám zřejmě zarytý někde v hlubinách podvědomí.

Fennesz – Caecilia

Když jsem tohle album (Endless Summer, 2001) slyšel poprvé, uvědomil jsem si, že kytara může fungovat tak, jak jsem vždycky chtěl. Otevřelo mi to možnosti procesování kytary.

Al Green – Let’s Stay Together

Vzpomínám si, že když jsem se stěhoval kvůli vysoké, zeptal jsem se svého otce, jakou hudbu poslouchal, když byl mladší. Zmínil Ala Greena a tuhle skladbu.

Leo Kottke – Tiny Island

Tahle skladba byla na mixtapu, co mi udělala moje manželka, když jsme spolu chodili. Měl jsem pár Kottkeho nahrávek, ale nikdy jsem úplně nepropadl věcem, ve kterých zpíval. Vždycky jsem volil instrumentálky, dokud jsem neslyšel Tiny Island.

Crosby, Stills & Nash – Helplessly Hoping

Vzpomínám si, jak jsem tuhle věc poslouchal na malém gramofonu Fisher-Price, když jsem začal randit se svou ženou. Vždycky mě vrátí zpátky do té chvíle.

Guilty pleasure

Těch je moc na to, abych je vypisoval.