Příběh o skládání kostiček odehrávající se v období studené války, který je založen na skutečné události, započal v 80. letech minulého století v Sovětském svazu.
Kdo by neznal hru, jejímž cílem je seřadit kostky různých tvarů tak, aby zaplnily celý řádek bez jediného prázdného místa? Tetris. Příběh o skládání kostiček odehrávající se v období studené války, který je založen na skutečné události, započal v 80. letech minulého století v Sovětském svazu. Hon na licence k dané hře byl zdánlivě vyostřený boj mezi západem a východem, jehož zachycení se ujal kanadský scenárista Noah Pink a skotský režisér Jon S. Baird (Sviňák, Stan a Ollie).
Již v úvodu filmu jednoduše pojmenovaném po dané hře vysvětluje hlavní postava Henk Rogers, nizozemský vizionář a podnikatel, že „tahle hra není jen návyková, je to poezie, umění a matematika v přenádherném souladu“. Aby Rogers získal práva, o které usiluje i konkurence, musí se vydat na riskantní cestu do Sovětského svazu, odkud pochází a kde žije její tvůrce, programátor Alexej Pažitnov. Pro komunistickou zemi je však západ kapitalistický nepřítel a obchodování, při kterém se prodává ruský majetek, je hrozba, a proto sovětští soudruzi a členové KGB nemají v plánu tento záměr komukoliv usnadnit.
Postavy Henka Rogerse se přesvědčivě ujal Taron Egerton, který upoutal pozornost a využil svůj pěvecký um v roli Eltona Johna v Rocketmanovi, a při hraní umanutého obchodníka předvedl zase nevšední neverbální výkon. Navíc se výborně doplňuje s představitelem Pažitnova, ruským hercem Nikitou Jefremovem, dvojice zdatně přispívá k napínavé podívané plné nečekaných zápletek. Nejde, jak by se dalo čekat, o nudná obchodní jednání, ze scénáře je patrná snaha udržet diváckou pozornost. Dynamika se stupňuje, dojde na vydírání, fyzické výpady i automobilovou honičku. Vše doprovázejí osmdesátkové popové hity a krátké 8bitové scény, jako by se příběh na chvíli proměnil v samotnou videohru.
Tvůrci filmu, na němž se podíleli i skuteční Rogers a Pažitnov, staví dramatický příběh na reálném politicko-historickém pozadí. A jelikož zásadní otázkou snímku Tetris je, jak se naloží s autorskými licencemi, sledujeme, jak dobové vládnoucí normy ovlivňovaly obchod obecně. I když ústředním tématem je „hra“, nejde pouze o tetris samotný, ale o jakousi hru bez pravidel vedoucí k vyhrocenému konfliktu, a to jak na bázi obchodní, tak i mezilidské.
Čtyřdílné Masky bohů vycházely v letech 1959 až 1968. Campbell se v nich na mytologii a dějiny lidské civilizace zaměřuje z antropologického a historického hlediska, Freud a Jung ustupují do pozadí.
Fatoumata Diawara ale nezapomíná ani na svou obvyklou výbušnost a energii, na novince umně kombinuje hudební odkaz předků s popem i futuristickými tendencemi. Na místě je trans, dojetí i tanec.
Hudobníčka vyzdvihuje nahrávku Deep Listening (1989) od Pauline Oliveros, skrz ktorú sa naučila spomaliť, spomalene tvoriť, počúvať a byť.
Čas na oddech teď není a poetika se odkládá: sexualita, ženskost, rebelie i otevřenost. Všechno vedle sebe nahuštěné jako eponymní omáčka ve sklenici.
Radostný album, ktorý sa ale veľmi priamo pozerá na temné okolie. Jeho ľahkomyseľné vtípky a hravé melódie sa nestavajú oproti temnote navôkol, ale sedia vedľa a smejú sa aj tak.
Urgent z produkce HBO max v druhé řadě nezjemňuje, neuhýbá a nepodbízí se. Tlačí diváka do kouta, ze kterého není únik, a nutí ho zůstat v prostředí, kde smrt není výjimkou, ale konstantou.