Sama za sebe (Fatoumata Diawara)

„Nikdo nemůže uniknout svému osudu, prostřednictvím svých písní vyzývám všechny lidi, aby se naučili vážit si života a přestali si neustále stěžovat,“ říká v synopsi svého nového alba maliská umělkyně Fatoumata Diawara. Massa je zároveň hluboce introspektivní kolekcí, v rámci které držitelka Grammy a jedna z nejvýznamnějších osobností současné africké hudby zkoumá svou paměť, víru i odolnost. Diawara ale nezapomíná ani na svou obvyklou výbušnost a energii, na novince umně kombinuje hudební odkaz předků s popem i futuristickými tendencemi. Na místě je trans, dojetí i tanec.

AKANA: Diawara nikdy nebyla tradicionalistka. Hluboké sepětí s maliským hudebním bohatstvím jí nebrání ve svobodné a citlivé integraci prvků západní populární hudby do písní, které jsou díky tomu sdělné kdekoliv na světě. Nejinak je tomu i na albu Massa, kde vlastně není slyšet žádný tradiční africký nástroj, i svou strukturou mají skladby často blíž ke globálnímu popu než k západoafrickým modelům. Pro zvuk nahrávky je určující vklad producenta -M- (francouzský hudebník Matthieu Chedid), jehož kytara v aranžích dominuje. Funky beglajty, wah-wah pedál, decentně sejmuté bicí, to všechno dodává písním specifický sedmdesátkový nádech, aniž by ovšem vznikal dojem retra. Dalo by se říct, že si -M- z určité dekády jen vypůjčil pár slov, ale věty píše vlastní, osobité a v dokonalém souladu se zpěvem i songwritingem Fatoumaty Diawary. Svébytná a zároveň široce přístupná zvuková podoba alba je svou tlumeností obzvlášť příhodná pro osobnější tón, který tentokrát Diawara upřednostnila před aktivizačními výzvami. Zároveň však nepostrádá ani temperament a – obzvlášť v případě úvodního hitu Djanne – taneční potenciál, takže místo melancholického sebezpytu přináší Massa poselství plné optimismu a dobré vůle, přesně v duchu jejího v úvodu citovaného výroku.

MICHAL: Možná bych byl trochu opatrnější s tím optimismem, zrovna úvodní Djanne je jakousi průvodní písní pro všechny, kdo cestují a migrují, ať už se pro to rozhodnou dobrovolně nebo jsou k tomu donuceni. Zároveň jde přeneseně i o poctu jejímu rodnému Mali, které Diawara nazývá „skvělou zemí cestovatelů“. Republika Mali leží na území Sahelu a jižní Sahary, skrz její území už v dávné historii procházely putující kmeny, zároveň bylo, zejména město Timbuktu, už ve středověku centrum kultury a vzdělanosti díky tamní univerzitě založené v 10. století. Umělkyně v písni vyzývá k tomu, abychom nezapomínali na své bratry a sestry a své kořeny ani ve chvíli, kdy se vydáváme kamkoli daleko nebo tam dokonce budeme žít. Zásadní je, že tak činí pomocí svojí vlastní zkušenosti, sama je v pohybu téměř neustále, kromě vlastních koncertů vystupuje roky také s Albarnovým projektem Africa Express, také nahrává po celém světě a částečně žije v Paříži.