Věčné město jinak (Řím antituristický)

Co mají společného Barcelona, Dubrovník, Paříž, Velká čínská zeď, Řím a třeba taky Český Krumlov? Mraky a houfy lidí, kteří mají pocit, že daná místa musí vidět a ideálně se vyfotit stejně, jak to činí globální instagramoví influenceři. Tak dlouho se atraktivní města a památky na Zemi nafukovaly, až zkrátka praskly a problém jménem overturismus se stal vysoce frekventovaným politickým heslem. To bylo někdy v roce 2017, kdy nízkonákladové lety a monstrózní lodě definitivně udělaly z krásných míst téměř neobyvatelné peklo. O problému se zatím hlavně mluví, konkrétní kroky k jeho potlačení se prosazují jen velmi pomalu a složitě. Není to jen svízel pro místní – co má dělat soudný turista či cestovatel, který kupříkladu právě Řím touží navštívit? Určitou útěchou mu může být vědomí, že v pocitu, který v sobě mísí zhnusení a zklamání s touhou po dotyku s dávnými dějinami naší civilizace, není sám.

Intelektuální prapor odporu proti turistickému kýči a balastu zvedl literární historik a kritik Martin C. Putna ve svém titulu Řím antituristický, který vychází v edici Academia Průvodce. Ta se sice věnuje převážně Česku, a hlavně Praze z různých úhlů, avšak tentokrát vyrazila na pouť do Věčného města.