Vesmír už dávno odpověděl (Den odhalení)

Ve svém novém filmu Den odhalení probouzí fascinaci (možnou) existencí vesmírných bytostí zase trochu jinak – a opět s jedinečnou suverenitou, ve kterou jsem po minulém, značně nostalgickém filmu Fabelmanovi maličko přestával věřit.

Wordex je mocná nevládní organizace, která pomáhá s utajováním informací o spojeních, které lidstvo navázalo s entitami mimo naši planetu. Expert na kyberbezpečnost Daniel (Josh O'Connor) o tom leccos ví, Hugo (Colman Domingo) je do věci zasvěcen ještě víc. Jak tenká je hranice mezi službou lidstvu a poklonkování mocným? A mohou být mimozemšťané prostředníky v komunikaci s našimi nejbližšími, jimž nedokážeme sami sdělovat ty nejdůležitější zprávy a vyznání?

Spielberg se nesporně vrací ke konstantám své imponující kariéry, spojením se starými známými (hudba čtyřiadevadesátiletého Johna Williamse, kamera Janusze Kaminského, scénář Davida Koeppa) navzdory není Den odhalení opatrnou jízdou již prozkoumanými cestami. Jistě, ve chvíli, kdy film evokuje klasiky jako Na sever severozápadní linkou, se nedá mluvit o progresivní kinematografii, ale o to zde přirozeně nejde. Spielberg zůstává mistrem nenuceného, vrstevnatého a přece přehledného vyprávění velkých příběhů.

E. T. volal domů a Spielberg se k němu teď přidává a říká, že vesmír už přece dávno odpověděl. Ve světě, který nás obklopuje, je stále snazší propadnout deziluzím a pesimismu, nadčasové a se srdcem na dlani vyprávěné sci-fi jako Den odhalení (ale i nedávný Spasitel) jsou vítaným vytržením. V případě Spielbergovy novinky možná ne až tak odtrženého od reality.