Nová skladba Tolstoys popisuje náhlý odchod blízkého člověka jako vyfouknutí cigaretového kouře z plic.
Někdy ani nevíme, jak se to stane, ale najednou zůstanou jen vzpomínky. Nečekaný rozchod, odloučení či smrt blízké osoby přináší traumatizující zážitek, se kterým se každý z nás vyrovnává jinak. Společným doprovodným znakem všech těchto zkušeností je smutek a melancholická nálada – a právě takovou atmosféru se Tolstoys snažili zachytit ve své nové písni Cigarette Tongue, ve které se snoubí poetický text s chladným zvukem syntezátorů a drum machinu. Bude jednou ze skladeb, které Tolstoys zahrají také na svém mimořádném pražském koncertě v prostorách klubu Fuchs2, na kterém 1. prosince zahrají společně s Katarzií.
Čtvrtý singl Tolstoys z připravované druhé desky Mirror Me vznikl velmi spontánně, během jednoho večera na zasněžené chalupě v Nízkých Tatrách. Prvním nápadem byl chladný, drsný, elektrický zvuk synťáku. „Zvukově píseň evokuje páru či teplo unikající do studeného rána přes otevřené dveře, hustý kouř z úst a smutnou, osamělou ranní cigaretu na balkoně. Ztráta se objeví náhle a i když byt je ještě nasáklý teplem milované osoby, v hrudi už cítíme chlad a příchod zimy. Pomalu se vkrádá do kostí, nedá se zastavit,“ říká Michal Smetana, baskytarista a jeden ze dvou ústředních členů kapely. Ten si společně s Elou Tolstovou také zahrál ve videoklipu, který ke skladbě Cigarette Tongue připravila studentka režie FAMU Tereza Halamová ve spolupráci s kameramankou Helenou Fikerovou a Jakubem Krejčím, který se postaral o vizuální efekty.
Klip zobrazuje velmi zblízka intimitu dvou milenců, Michala a Ely. I když je kolem chlad a zuří sněhová bouře, oni se vášnivě líbají, usmívají, jsou pestře oblečení, vyzařuje z nich teplo lásky. Najednou však Michal začne mizet jako vypařující se kouř. Ani jeden ale jakoby si toho nevšímal, nálada se nemění.
info o minulém klipu zde
Na rozdíl od předchozí tvorby, která často reflektovala minulost, je Prince Timmy osobní výpovědí o přítomnosti. Pod energickými elektronickými beaty se skrývají témata sebekritiky, sebedestrukce a nejtemnějších emocí, které autor ukrývá za chytlavými popovými melodiemi a experimentálními zvuky.
Nová deska vznikala mimo jiné v Brazílii, Mexiku a USA a navazuje na jeho typicky intimní, melodický styl.
Vedle scén Národního divadla moravskoslezského se letos bude hrát také v Komenského sadech nebo v chátrajícím komplexu bývalého hotelu Palace, kam se veřejnost běžně nedostane.
Dygl patří k výrazným jménům japonské indie scény. Jejich hudba čerpá z vlivů kapel jako Television nebo Talking Heads, ale zachovává si syrový současný charakter. Spolu s nimi zahrají Střední vlny.
Islandská skladatelka, violoncellistka a zpěvačka dobře ví, že aby mohl zvuk skutečně udeřit, musí mít kolem sebe prostor. Ticho jako místo, kde se obraz učí dýchat. Hildur Guðnadóttir vystoupí na začátku července na slovenském festivalu Pohoda a u té příležitosti je jí věnováno aktuální číslo Full Moonu.
Kytarista Fredrik Rasten a trumpetista Torstein Lavik Larsen vytvářejí zvukové krajiny na pomezí improvizace, ambientu a elektroniky. Jejich hudba staví na prostoru, tichu a jemných detailech, výsledkem je soustředěný a meditativní poslechový zážitek.