redakce | Články / Seriály / / 10+1 | 15.10.2019
David Tichý je služebně nejmladší člen kapely Manon meurt, kam namísto uvolněného postu basačky dotáhl synťáky. Ne snad že by se spokojil s pouhým "tvrdit muziku". Naopak, k zasněnosti a mnohovrstevnatosti Manon meurt přidává svůj vlastní autorský vklad. A ten je nutně postavený na pestrém rozhledu a vkusu. Vyzobat deset a jednu zásadní píseň? Na prvním místě je fanouškovství.
Cult of Luna - Leave Me Here
Teď to bude znít hodně fanboyovsky, ale Cult of Luna jsou nejlepší kapela na světě, tečka. Přesvědčení o tom se mě drží už dost dlouho a pravděpodobně mě jen tak neopustí. Epický postmetalový symfonie, dvoje bicí, tři kytary, geniální minimalistický využití synťáků a kláves, monotónní, ale účinnej řev, všechno správně. Způsob, jakým tahle švédská kapela spojuje jednotlivý nástroje do ohromujícího celku, je neskutečně precizní, originální a zároveň to pořád totálně nakládá. S každým novým albem se jejich hudba dostává do novejch podob a přitom si pořád drží tu nejvyšší kvalitu, což dokázali i výbornou deskou A Dawn to Fear před pár týdny, nicméně já sem nahazuju hitovku z alba Salvation z roku 2004.
Swans - She Loves Us
Proslulý ohlušující koncerty tohohle kolektivu kolem zasloužilýho noisovýho kazatele Michaela Giry jsou jedna věc, nicméně jejich studiovky taky skrývají plno fascinujícího materiálu. Pro mě to jsou hlavně devadesátkový ambientní Soundtracks for the Blind a pak dvouhodinový koncentrovaný šílenství To Be Kind, ze kterýho pochází tenhle skvost. „YOUR NAME IS FUCK!“
Oceansize - Trail of Fire
Tuhle věc jsem po mnoha doporučeních z různejch stran objevil teprve nedávno a chytlo mě to okamžitě, hlavně album Frames. Nepochopitelně nedoceněná kapela, bohužel už rozpadlá, která v rámci prog rocku/metalu kouzlila s takovou jiskrou, který se nikdo jinej ani nepřibližuje. Gradace v tomhle songu je neskutečná.
Tool - Hooker With a Penis
Tool v mým výběru nemůžou chybět. Teď je všude plno novýho alba Fear Inoculum, což je samozřejmě zasloužený, protože je super, a každej, kdo tvrdí opak, nemá pravdu. Já jsem se ale rozhodl zařadit tuhle starší nasranou věc, která je dobrým příkladem Maynardova divnýho smyslu pro humor. V podstatě to je hate na fanouška, kterej si stěžuje, že Tool se zaprodali vydáním desky u velkýho labelu a že už to není underground... „Shut up and buy the record.“
Tim Hecker - Amps, Drugs, Harmonium
Tima naprosto miluju. Jeho nekonečný drony a ambienty jsou takovej ten typ hudby, do který když se zaposloucháte, máte pocit, že obsahuje podstatu úplně všeho. Zvuky, který se mi zarývají přímo do podvědomí.
mewithoutYou - Julia (or, 'Holy to the LORD' on the Bells of Horses)
Další dokonalá kapela. V začátcích to bylo uřvaný emo, pak vychytralý post-hardcore a přes zhudebněný akustický bajky k táboráku a koncepční filozofický album o zvířátkách se dostali zpátky k tvrdšímu zvuku na loňským albu [Untitled], ze kterýho je i tady Julia. Dřív dost expresivní zpěvák Aaron Weiss se tady spíš schovává za drtivejma riffama a perfektníma kytarama a nezpívá o úplně příjemnejch věcech. „Who do you think needs who more?"
Už jsme doma - Koroze
Už jsme doma jsem začal poslouchat strašně dávno díky sbírce cédéček mýho táty, takže k nim mám silnej nostalgickej vztah. Album Hollywood nestárne, Korozi z něj mám asi nejradši. Ta tleskací/brečící část je úplně geniální.
Peter Gabriel - San Jacinto
Další nostalgie. Gabriela jsem hodně jel jako malej a několik jeho živejch DVDček, který jsme měli doma, jsem znal nazpaměť. Myslím, že to v něčem formovalo můj pohled na hudbu, a třeba k tomuhle songu se vracím často. V dodávce s Manon jednou na Gabriela přišla řeč a ostatní nechápali, že se mi něco takovýho může líbit. Což teda nechápu já. Barbaři.
From Indian Lakes - No One Else
Krásný zreverbovaný indiečko, který je s každým albem zasněnější. Myslím, že není náhoda, že nová deska vychází zrovna na podzim.
Lightning Bolt - Dead Cowboy
Takhle vypadá ideální koncert. V lednu v Praze to byla taky solidní masáž.
+1: Saosin - You're Not Alone
Ten refrén! Totální MTV motivační hitovka, kterou si na soustředěních s Chief Bromden zpíváme často a nahlas.
redakce 12.03.2023
Robin Kvapil uvádí do kin svůj nový film More Miko, ale znát ho můžete i ze skupiny To žluté, co máte na kalhotkách. Jedenáct oblíbených písniček.
redakce 20.11.2022
Za Elektro Guzzi nám prozradil svých deset nejoblíbenějších tracků kytarista Bernhard Hammer.
redakce 09.11.2022
Press Club se za týden představí v Chapeau Rouge, a tak jsme se zaměřili na hudební vkus bubeníka Franka Leese.
redakce 07.11.2022
Člen kolektivu sdruženého kolem kultovního labelu XKatedral střídá klidné okamžiky s drtivou hlasitostí. Co ho v jeho kreativitě inspiruje?
redakce 16.10.2022
Postmetalová čtveřice z Richmondu vznikla před jedenácti lety a vydává u Pelagic, kde najdeme jména jako Mono, Envy nebo The Ocean. Zahrají v Klubovně.
redakce 12.10.2022
Říká se, že jde o vůdčí postavu tuzemské jazzové scény a má to svoje důvody. David Dorůžka vystoupí na festivalu Jazz Goes to Town, posloucháme jeho formativní skladby.
redakce 08.10.2022
Indiepopové duo z Austrálie, které si v ničem nezadá s hvězdami současné hudební indie scény? Bratři Oli a Louis Leimbachovi míří do Prahy.
redakce 16.09.2022
Jeho hudba se dramaticky proměnila, od polyfonního zpěvu až po postklubové tracky na posledním EP Gusła (Human Rites). Avtomat zahraje na akci Fragile Like a Bomb.
redakce 10.09.2022
Diváckou cenou odměněný film PSH Nekonečný příběh z letošního MFF Karlovy Vary jde za pár dní ven, a to ne ledajakým způsobem. Oblíbené filmy režiséra dokumentu?
redakce 05.09.2022
V Kutné Hoře se můžeme těšit například na korejskou umělkyni Jenu Jang. Náhledněte pod pokličku inspirací.