Články / Reporty

Ako krehké žieňa prevalcovalo troch metlošov

Ako krehké žieňa prevalcovalo troch metlošov

Filip Švantner | Články / Reporty | 17.10.2013

O tom, že novinka Chelsea Wolfe Pain Is Beauty je fenomenálna, ste sa už zrejme mali možnosť presvedčiť na vlastnej koži. Chelsea dodala skladbám nesúcim sa v komornom neo-folkovom duchu úplne nový rozmer, zhustila aranžmán, „pritvrdila“, zaexperimentovala a pohrala sa so žánrami, okolo ktorých doteraz chodila len po špičkách. A tak sme sa dočkali laškovania s elektronikou a dronom s ľahkou vôňou temného krautrocku.

Bolo mi jasné, že Chelsea Wolfe bude znieť v živom prevedení (so sprievodnou kapelou) omnoho viac „heavy“, ale že dostanem až taký emociálny výprask, som nečakal. Od prvých tónov Feral Love som stál v nemom úžase a zobal každé slovo, ktoré temná divožienka s neprítomným pohľadom zo seba vylúdila, v niektorých momentoch sa do toho muzikanti seriózne opreli a nešetrili nič navôkol. Oporným bodom setlistu bola samozrejme novinka, ktorú Chelsea predstavila v plnej kráse a zahrala z nej väčšinu skladieb. A ako zneli? Skelet bol asi takýto: jednotlivé rozvíjanie jednoduchých momentov, stupňovanie ad absurdum a citové explózie v závere každej kompozície. Bolo úplne jedno, akú pieseň Chelsea zvolila. Či šlo o okultný popík Mer, minimalistické a hravé namotávanie We Hit a Wall, triphopovú House of Metal alebo senzitívnu žmýkačku Reins s neuveriteľným vyvrcholením, formulka bola vždy rovnaká. Odzbrojiť diváka. Musím povedať, že temná, ale láskavá bohyňa Chelsea Wolfe so svojimi chlapcami v čiernom túto úlohu splnili.

Apropo, „sprievodná“ kapela. Chlapci sa zjavne zhliadli v známych veličinách, čo tentokrát kvitujem s veľkou vďakou, keďže miestami mi ich performance a celková atmosféra pripomenula priekopnícke spolky. Príklad? Swans! Nie, nepadol som na hlavu. Noiseové zábavky na konci setu, ktoré mávnutím ruky zrušil kapelník Ben Chisholm silne korešpondovala s Girovým obľúbeneným extempore. A Chelsea? To je mladšia a temnejšia verzia Jarboe s obľubou v čiernej mágii.

Russian Circles... Táto kapela bola v dobe vydania Enter úplným zjavením. Po čase si však všetci uvedomili, že ide „len“ o inštrumentálny metal mixnutý post-rockom. O veľmi solídny a naživo perfektne zahraný inštrumentálny metal. Enter milujem a pred koncertom som si skromne povedal, že by mi stačilo vidieť naživo Carpe a odchádzal by som úplne spokojný.

Prvý poznatok: Tvrdšie a metalovejšie skladby fungovali na koncerte omnoho lepšie. A v citových postrockových lamentáciách to bola remeselne výborne zvládnutá bombastická nuda. Po vystúpení Chelsea Wolfe inštrumentálne trio jednoducho nemalo na to predviesť nám ani zlomok toho širokého spektra pocitov, ktoré do nás natlačila mladá pesničkárka. Škoda, že všetka munícia kapely sa mi zdala byť minutá už po prvých troch skladbách, z ktorých bolo možné spoznať kompletný hudobný fundament. Každopádne Carpe zaznela, takže som bol aj napriek všetkým neduhom, ktoré sprevádzajú produkciu tejto kapely, spokojný. Spolu s 309 a Memorial, skladbou z nového albumu, v ktorej spieva Chelsea Wolfe, sa jednalo o vrchol koncertu Russian Circles. Inými slovami. Metloši tentokrát dostali výprask od krehkej pesničkárky.

Info

Russian Circles (usa) + Chelsea Wolfe (usa)
12. 10. 2013, MeetFactory, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.