Články / Reporty

Ako krehké žieňa prevalcovalo troch metlošov

Ako krehké žieňa prevalcovalo troch metlošov

Filip Švantner | Články / Reporty | 17.10.2013

O tom, že novinka Chelsea Wolfe Pain Is Beauty je fenomenálna, ste sa už zrejme mali možnosť presvedčiť na vlastnej koži. Chelsea dodala skladbám nesúcim sa v komornom neo-folkovom duchu úplne nový rozmer, zhustila aranžmán, „pritvrdila“, zaexperimentovala a pohrala sa so žánrami, okolo ktorých doteraz chodila len po špičkách. A tak sme sa dočkali laškovania s elektronikou a dronom s ľahkou vôňou temného krautrocku.

Bolo mi jasné, že Chelsea Wolfe bude znieť v živom prevedení (so sprievodnou kapelou) omnoho viac „heavy“, ale že dostanem až taký emociálny výprask, som nečakal. Od prvých tónov Feral Love som stál v nemom úžase a zobal každé slovo, ktoré temná divožienka s neprítomným pohľadom zo seba vylúdila, v niektorých momentoch sa do toho muzikanti seriózne opreli a nešetrili nič navôkol. Oporným bodom setlistu bola samozrejme novinka, ktorú Chelsea predstavila v plnej kráse a zahrala z nej väčšinu skladieb. A ako zneli? Skelet bol asi takýto: jednotlivé rozvíjanie jednoduchých momentov, stupňovanie ad absurdum a citové explózie v závere každej kompozície. Bolo úplne jedno, akú pieseň Chelsea zvolila. Či šlo o okultný popík Mer, minimalistické a hravé namotávanie We Hit a Wall, triphopovú House of Metal alebo senzitívnu žmýkačku Reins s neuveriteľným vyvrcholením, formulka bola vždy rovnaká. Odzbrojiť diváka. Musím povedať, že temná, ale láskavá bohyňa Chelsea Wolfe so svojimi chlapcami v čiernom túto úlohu splnili.

Apropo, „sprievodná“ kapela. Chlapci sa zjavne zhliadli v známych veličinách, čo tentokrát kvitujem s veľkou vďakou, keďže miestami mi ich performance a celková atmosféra pripomenula priekopnícke spolky. Príklad? Swans! Nie, nepadol som na hlavu. Noiseové zábavky na konci setu, ktoré mávnutím ruky zrušil kapelník Ben Chisholm silne korešpondovala s Girovým obľúbeneným extempore. A Chelsea? To je mladšia a temnejšia verzia Jarboe s obľubou v čiernej mágii.

Russian Circles... Táto kapela bola v dobe vydania Enter úplným zjavením. Po čase si však všetci uvedomili, že ide „len“ o inštrumentálny metal mixnutý post-rockom. O veľmi solídny a naživo perfektne zahraný inštrumentálny metal. Enter milujem a pred koncertom som si skromne povedal, že by mi stačilo vidieť naživo Carpe a odchádzal by som úplne spokojný.

Prvý poznatok: Tvrdšie a metalovejšie skladby fungovali na koncerte omnoho lepšie. A v citových postrockových lamentáciách to bola remeselne výborne zvládnutá bombastická nuda. Po vystúpení Chelsea Wolfe inštrumentálne trio jednoducho nemalo na to predviesť nám ani zlomok toho širokého spektra pocitov, ktoré do nás natlačila mladá pesničkárka. Škoda, že všetka munícia kapely sa mi zdala byť minutá už po prvých troch skladbách, z ktorých bolo možné spoznať kompletný hudobný fundament. Každopádne Carpe zaznela, takže som bol aj napriek všetkým neduhom, ktoré sprevádzajú produkciu tejto kapely, spokojný. Spolu s 309 a Memorial, skladbou z nového albumu, v ktorej spieva Chelsea Wolfe, sa jednalo o vrchol koncertu Russian Circles. Inými slovami. Metloši tentokrát dostali výprask od krehkej pesničkárky.

Info

Russian Circles (usa) + Chelsea Wolfe (usa)
12. 10. 2013, MeetFactory, Praha

foto © Andrea Petrovičová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mimozemský král pohody Kurt Vile

redakce 23.06.2019

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

John Zorn’s Bagatelles Marathon: Divy interpretace

redakce 23.06.2019

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Afrosoučasnost naboso: Nyege Nyege showcase

redakce 17.06.2019

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...