Články / Recenze

Autobiografie jako psychoterapie (Bruce Springsteen – Born to Run)

Autobiografie jako psychoterapie (Bruce Springsteen – Born to Run)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 25.11.2018

S Brucem Springsteenem to táhneme roky. Ne že by to byl kontinuální vztah – jsou období, kdy po jeho muzice nesáhnu, jindy je v playlistu každý den. A jeho pražský koncert pro mě stále zůstává tím nejlepším, na kterém jsem kdy byl. Ale není to bezhlavá adorace. Nemůžu se ztotožnit s některými jeho politickými názory a na některá alba se práší.

The Boss je každopádně ikona a je dobře, že se českého překladu dočkala autobiografie Born to Run. Vlastní životopisy jsou kapitola sama pro sebe a u muzikantů obzvlášť. Často je to jen sebeadorace zaštítěná slavným jménem na obálce, prostředek k zahlazení temných stránek minulosti, potřeba ukázat se lepším. Stačí sáhnout k nedávno vydané dvojici knih, jejichž tématem je Paul McCartney – ta Philipa Normana (XYZ, 2017), která se nezakládá jen na McCartneyho vzpomínkách, je výrazně ostřejší a nebojí se rýpnout i do citlivých míst. Boss se toho taky nebojí.

Springsteen se ve svých textech vždy nechával inspirovat životem – tím špinavým, nepřikrášlovaným, příběhy lidí na okraji společnosti, které život spíše fackuje, než aby je utěšoval. Stejným způsobem nakládá i sám se sebou, je nekompromisní k sobě, chápavý k chybám ostatních. Postupuje v zásadě chronologicky, od dětství až k doposud poslednímu albu High Hopes, jen občas odbočí, aby se rozepsal o osobách, které ovlivnily jeho život. A místy je to tvrdé čtení - komplikovaný vztah s otcem, drsné dětství, deprese, sláva. Ale jako červená nit se knihou vine americký sen o mladíkovi z chudé rodiny, který se vlastní pílí vypracoval až na pozici rockové hvězdy, vše podáno s náležitým a pro umělce charakteristickým patosem.

Hlavní je upřímnost, s jakou Springsteen ke svému životu přistupuje. Jak ostatně přiznává, kniha vznikla v návaznosti na vlastní psychoterapii. Podobně jako před terapeutem se nyní Springsteen otevírá čtenářům, nežádaje zpětné vazby. Svůj život předkládá jako příběh se všemi zvraty (náhlý odchod rodičů do Kalifornie v šestnácti, tvrdé právnické boje ve snaze vyvázat se ze špatné smlouvy ad.), a i když jeho vrcholy jsou obecně známé, stále je to napínavé čtení.

Boss není „faktografický“, nezastavuje se u výše prodejů či popisování vzniku každé své písně, je maximálně střízlivý, nezahlcuje fakty. Je velmi osobní, opouští bublinu rockové hvězdy, zve čtenáře do svého nitra. A v tom je největší deviza Born to Run. Bruce Springsteen se stává obyčejným člověkem – jen s neobyčejným životním příběhem. Místy máte dojem, že ho znáte, že mu rozumíte. A to se nestává často. Což na druhou stranu neznamená, že když ho potkáte na ulici, že se vám nerozklepou kolena.

Info

Bruce Springsteen – Born to Run (Jota, 2018)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pozvolný sestup do nekonečné noci (Serotonin Michela Houellebecqa)

Jiří Zahradnický 13.12.2019

Dříve přitažlivý Florent-Claude Labrouste se tak v šestačtyřiceti začíná proměňovat v malátného impotentního tlouštíka, jehož hlavní zálibou už není sex, ale...

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.