Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 25.11.2018
S Brucem Springsteenem to táhneme roky. Ne že by to byl kontinuální vztah – jsou období, kdy po jeho muzice nesáhnu, jindy je v playlistu každý den. A jeho pražský koncert pro mě stále zůstává tím nejlepším, na kterém jsem kdy byl. Ale není to bezhlavá adorace. Nemůžu se ztotožnit s některými jeho politickými názory a na některá alba se práší.
The Boss je každopádně ikona a je dobře, že se českého překladu dočkala autobiografie Born to Run. Vlastní životopisy jsou kapitola sama pro sebe a u muzikantů obzvlášť. Často je to jen sebeadorace zaštítěná slavným jménem na obálce, prostředek k zahlazení temných stránek minulosti, potřeba ukázat se lepším. Stačí sáhnout k nedávno vydané dvojici knih, jejichž tématem je Paul McCartney – ta Philipa Normana (XYZ, 2017), která se nezakládá jen na McCartneyho vzpomínkách, je výrazně ostřejší a nebojí se rýpnout i do citlivých míst. Boss se toho taky nebojí.
Springsteen se ve svých textech vždy nechával inspirovat životem – tím špinavým, nepřikrášlovaným, příběhy lidí na okraji společnosti, které život spíše fackuje, než aby je utěšoval. Stejným způsobem nakládá i sám se sebou, je nekompromisní k sobě, chápavý k chybám ostatních. Postupuje v zásadě chronologicky, od dětství až k doposud poslednímu albu High Hopes, jen občas odbočí, aby se rozepsal o osobách, které ovlivnily jeho život. A místy je to tvrdé čtení - komplikovaný vztah s otcem, drsné dětství, deprese, sláva. Ale jako červená nit se knihou vine americký sen o mladíkovi z chudé rodiny, který se vlastní pílí vypracoval až na pozici rockové hvězdy, vše podáno s náležitým a pro umělce charakteristickým patosem.
Hlavní je upřímnost, s jakou Springsteen ke svému životu přistupuje. Jak ostatně přiznává, kniha vznikla v návaznosti na vlastní psychoterapii. Podobně jako před terapeutem se nyní Springsteen otevírá čtenářům, nežádaje zpětné vazby. Svůj život předkládá jako příběh se všemi zvraty (náhlý odchod rodičů do Kalifornie v šestnácti, tvrdé právnické boje ve snaze vyvázat se ze špatné smlouvy ad.), a i když jeho vrcholy jsou obecně známé, stále je to napínavé čtení.
Boss není „faktografický“, nezastavuje se u výše prodejů či popisování vzniku každé své písně, je maximálně střízlivý, nezahlcuje fakty. Je velmi osobní, opouští bublinu rockové hvězdy, zve čtenáře do svého nitra. A v tom je největší deviza Born to Run. Bruce Springsteen se stává obyčejným člověkem – jen s neobyčejným životním příběhem. Místy máte dojem, že ho znáte, že mu rozumíte. A to se nestává často. Což na druhou stranu neznamená, že když ho potkáte na ulici, že se vám nerozklepou kolena.
Bruce Springsteen – Born to Run (Jota, 2018)
web nakladatelství
Jiří V. Matýsek 23.07.2022
Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.