Václav Havelka a jeho holistické zotavení

Když nás před šesti lety Václav Havelka občerstvoval chalupářskými jednohubkami v sérii Distant Sessions for the Covid-19 Times, netušil, že mu akustická kytara zůstane jediným nástrojem, na který bude schopen hrát i ve chvílích, kdy bude umožněn návrat na koncertní pódia. Místo něj skončil na lůžku během rekonvalescencí kvůli prasklé ploténce a pokračující nejistotu z budoucnosti naplnil skládáním a nahráváním nových písní. 

Na svém prvním sólovém albu, pomineme-li jeho hudební začátky pod pseudonymem Selfbrush, nás provází dvanácti zastaveními, z nichž tři jsou instrumentální. Deska svým názvem odkazuje na hadí energii kundaliní proudící páteří a tisková zpráva hovoří o hudební cestě přijetí, růstu a transformace. Nenechme se všeobecně nadužívanými ezoterickými termíny odradit, u Havelky se nejedná o prázdné floskule. V ohlédnutí za jeho tvorbou spatříme spíše přirozené vyústění nežli nečekané novum. Vedle projektu Golden Spine, v němž s Andreou Knotkovou interpretoval védské mantry, byl mimohudební, ekologicky cílený přesah vždy vlastní i Please the Trees, v jejichž čele po dvě dekády neochvějně stojí. Prvořadý je tento apel v česko-islandském uskupení Fyield v rámci environmentálního interdisciplinárního projektu Future Landscapes. S ním se Havelka vrátil ke koncertování završenému americkým turné a vystoupením v legendárním studiu rádiové stanice KEXP v Seattlu. V zápalu hry rozbitý nos byl jedinou maličkostí, která jej po nedávno prodělaných bolestech mohla trápit.

Obě tendence – duchovní i environmentální – se setkávají hned v úvodní skladbě Ask Forgiveness, v níž s mantrickou repetitivností žádá o odpuštění zemi, stromy, moře: „We owe to the rivers / We owe to the skies / We owe to the animals.“ Na cestě ke smíření ho provází flétna Davida Boultera a violoncello Vojtěcha Havla, výjimečného člověka, se kterým Havelka trávil poslední dny před nečekaným odchodem v říjnu 2024. Následující přispění Tomáše Niesnera na banjo nebo Aloise Zatloukala na housle a violu, Jamese Totha z Wooden Wand, kytaristky Marisy Anderson či Thora Harrise a dalších hudebníků ze zámoří, kterým Havelka rozeslal domácí nahrávky, působí naprosto přirozeně. S odkazem na posledního z jmenovaných můžeme o desce uvažovat jako o projektu Václav & Friends. Společně s producentem Brandonem Egglestonem vytvořili globálně komunitní album, které se na kazetě dostane i do americké distribuce.