Články / Recenze

Beznaděj svobodných otroků (Zeal & Ardor)

Beznaděj svobodných otroků (Zeal & Ardor)

Daniel Šimáček | Články / Recenze | 22.09.2022

OHODNOŤTE DESKU

Vydáním EP Wake of a Nation (2020) dali Zeal & Ardor průchod svému vzteku, jenž byl adekvátní reakcí na nekončící systematický rasismus a vraždy nevinných Afroameričanů v USA. Tomu také odpovídal opětovný zvukový posun k přímočařejšímu metalu. Manuel Gagneux, frontman a mozek kapely, plive více growlů a screamů než na předchozích dvou deskách Devil Is Fine (2016) a Stranger Fruit (2018) a při tom v necelých dvaceti minutách naznačuje směřování té třetí, kterou zlost přímo otřásá.

Na aktuální eponymní nahrávce se vrací k původní myšlence, která Zeal & Ardor nastartovala: co kdyby černí otroci přijali Satana namísto Boha? Devil Is Fine je o životě v zajetí, Stranger Fruit o útěku, zatímco „tohle album je o životě na útěku, o omezené míře svobody a tázání se ‚co teď sakra budeme dělat?‘“ řekl Gagneux pro magazín Kerrang!. Beznaděj je tu slyšet snad na každém kroku. „Jsme jediní přeživší,“ řve doslova o život v závěru skladby Erase. Když se tenhle prázdný pocit prokouše do lidského nitra, nezbývá než se oddat čirému hněvu.

Přestože deska tematicky navazuje na alternativní historii černých otroků, dá se také interpretovat jako komentář k současné afroamerické existenci, ostatně jejich „omezená míra svobody“ je stále aktuální. Strach z bílé autority je sice postupem času menší, ale stále se projevuje hlavně prostřednictvím policejního násilí. Jeho obětem Gagneux vzdává hold na skladbě Bow a ptá se: „Kdo bude plakat pro mrtvé?“ jen aby v závěru kapituloval a prohlásil, abychom se „klaněli americkému způsobu“. Toto „krmení“ americké velmoci životy menšin odsuzuje v následující Feed the Machine, přičemž se obrací k okultním modlitbám jako jediné záchraně. Následky se zhmotní v apokalyptické Götterdämmerung. Nahromaděné emoce kulminují v démonických skřecích oslavujících „velkého černého boha“, jenž změní řád světa. Ten Afroameričanům nabízí zcela odlišnou realitu od té skutečné – rasistické.

Gagneux skládá svými satanskými spirituály poctu jak gospelu, tak metalu. Nezvyklou fúzí nezrazuje svoji vizi ani základy hudby, kterou obdivuje. Ví, jak na své posluchače – hýčká si je malými a návykovými sousty, hypnotizuje hudební obratností. Nová deska dává volnější průchod agresivitě, je vokálně expresivnější, jako by nezbývalo nic jiného, než se z krvavé historie i současnosti vyřvat. Zeal & Ardor své umělecké vyjádření opět posunuli o něco výš – vnitřní vypětí podávají v dosud nejsurovější podobě.

Info

Zeal & Ardor – st (MKVA, 2022)
Bandcamp kapely

foto © Nat Wood

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za minulostí (Iggy Pop)

Riikka Hajman 01.03.2023

Album by se dalo vnímat jako shrnutí Popova života a kariéry: některé songy připomínají The Stooges, ale jsou tu i zvukové experimenty typické pro jeho pozdní období.

Roadtrip – protančená cesta k popu (Calin & Viktor Sheen)

Patrik Kratochvíl 23.02.2023

Roadtrip měl predispozice být rapovou deskou roku, nakonec z toho ale vyšla „jen“ lehce nadprůměrná kolekce hitovek, které se hodí do playlistů, ale nenabízí nic navíc.

Jako v románu (Cermaque)

Magdalena Fendrychová 17.02.2023

Navzdory řečenému je celé album prodchnuté nadějí, skrze upřímně vyprávěné příběhy skýtá pohled do vlastních srdcí.

Melancholie neporazitelného (Superman: V každé roční době)

Martin Šinkovský 12.02.2023

Hřmotný, oplácaný, v obličeji se mu odráží nevyzrálost mladíka přicházejícího z vidlákova do velkoměsta. Superman.

Urči – ověř – rozšiřuj (Jsme Bellingcat)

prof. Neutrino 09.02.2023

Po zániku investigativního serveru WikiLeaks se zdálo, že přišli bojovníci za svobodu informací o svůj hlavní zdroj. V roce 2014 ale vznikla investigativní platforma „občanské novinařiny“ Bellingcat.

Držme se za ruce (Marjari)

Natálie Dvořáková 07.02.2023

Deska Hey Girl je definicí hořkosladkosti – v jednotlivých písních prožíváme s autorkou bolest, zklamání, strach, ale i obyčejné radosti a velké oslavy.

Humor na prvním místě (Queef Jerky)

Martin Šmíd 02.02.2023

Pod nánosem infantilního humoru se skrývá melodická schopnost a talent.

Být součástí něčeho většího (Babylon)

Julie Šafová 01.02.2023

Navzdory slabé dějové lince nechybí Babylonu technická preciznost ani živelná energie, která snímek žene kupředu.

Nejlepší texty Full Moonu 2022: „Když jsi šťastná ty, jsem šťastná i já.“ (Rosalía)

Michal Pařízek 24.01.2023

Třetí album je jedním z klíčových archetypů showbizu, pověstným gordickým uzlem, milníkem, který ne každý dokáže jednoduše a správně překročit.

Popové vize podle Mount Kimbie

Richard Kutěj 18.01.2023

Mount Kimbie nedělají revoluci. Zůstávají ale sví, současní a ano, post.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace