Články / Reporty

Cestopisy v podaní GenotPresents

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková | Články / Reporty | 30.07.2020

“To jsem si ješte myslel, že kytary jsou důležité!” Áno, môj prvý postcovidový koncert začal škandalóznym priznaním Ondřeja Lasáka, spoluzakladateľa labelu Genot Centre a moderátora druhého večera GenotPresents. Táto bulvárna informácia je však vytrhnutá z kontextu. Ondřej v rámci poďakovania Divadlu Archa zaspomínal na to, ako sem jazdil na drahšie, ale kvalitné koncerty, ako napríklad Sonic Youth či Deerhoof. Sentiment s ním pravdepodobne zdieľajú viacerí, mňa nevynímajúc. Vlastne si nepamätám jedinú cestu z Archy domov bez úsmevu a záplavy emócií. A tak, ako ju rozozvučil Genot, na tradíciu hravo nadväzuje.

Ambíciou GenotPresents je oboznamovať ľudí s tým najlepším zo súčasnej abstraktnej elektronickej hudby. Druhý zo série koncertov bol zároveň aj krstom albumu pražskej hudobníčky Enchanted Lands a uvedením novej audiovizuálnej show, ktorú hviezda večera Zoë Mc Pherson vytvorila s Alessandrou Leone.

Dramaturgicky bol koncert rozdelený na dve časti, a to, opäť slovami moderátora, časť powerambientnú a techno, po prestávke na nápoj a prestavanie stagu. À propos scénografia, ktorá je vždy nedieľnou súčasťou Genotích koncertov, bola opäť raz krásne minimalistická a zároveň silná. Hralo sa na čiernej vyvýšenej plošine s kontrastnými bielymi okrajmi, spod ktorej vychádzal dym a pri správnom osvetlení som mala pocit, že umelci sa vznášajú niekde v priestore. Náramne sa to hodilo k Obelisk of Light, ktorý večer otváral. Hlučné, tvrdé a dunivé drony pripomínali štart rakety, ktorá šla do temného vesmíru. Miestami si len tak plachtila, občas sa musela vyhnúť roju meteoritov, ale potom sa opäť ponorila niekam do nekonečna. Hudba v podaní Jana Kašpara vo mne vyvolávala veľa mentálnych obrazov, raz to bol vesmír, inokedy dno oceánu, bola to silná a melancholická dronová výpoveď o temnote.

fotogalerii z koncertu najdete zde

Na cestu sa vybrala aj Barbora Dehaen Polcerová, ktorá vystupuje pod menom Enchanted Lands, tá sa svojou destináciou netajila. Pod zámienkou predstavenia nového albumu Cryptic Island Eco-Sanctuary nás zobrala na prieskum ostrova, na ktorom elegantne, s nežnosťou a trpezlivosťou odhalila každé zákutie, nazrela pod všetky lístky i do tmavej dunivej jaskyne. ASMR zvuky vĺn, štebot vtákov, jemný šepot i hlučné basy, Enchanted Lands vie, ako sa tvorí krása, ale to sú včerajšie správy minimálne od okamihu, keď so svojím debutom získala cenu Vinyla. S novým albumom sebavedomo a stále skromne pokračuje vo fascinujúcej ceste.

Po krste zmazaním prvého albumu z Lasákovho mobilu (ako inak by ste pokrstili album, ktorý má len elektronickú podobu?) a prestávke došlo na rad techno. S priznaním tentokrát musím vyrukovať ja - nemám rada techno, prišla som na prvú polku lineupu. Ale Zoë Mc Pherson ho vraj robí inteligentne. Začínala ako jazzová bubeníčka, a tak je asi prirodzené, že v elektronickej tvorbe sa hrá nielen s atmosférou. Popis jej hudby sa hemží slovíčkom polyrytmický a podarilo sa jej roztancovať publikum. Zaujímavá zmena po pokojných prespávacích koncertoch, na ktoré som od Genot Centre zvyknutá. Asi začínam chápať význam a hĺbku slovného spojenia berlínske techno. Navyše sa Alessandre Leone, ktorá sa postarala o vizuálnu stránku, podarilo napraviť jediný nedostatok, ktorý som vnímala na prvej časti - miestami nezladené svetlá. Nasledovala afterparty s DVDJ NNS.

Info

Enchanted Lands + Zoë Mc Pherson + Obelisk of Light + DVDJ NNS
28. 7. 2020, Divadlo Archa, Praha

foto © Anya Ridchenko

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 17.10.2021

Jazz Goes to Town rád prošlapává nové cesty. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde jen o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace