Články / Reporty

Dälek: tradičně zarputilí

Dälek: tradičně zarputilí

Jakub Šíma | Články / Reporty | 15.05.2015

I schizofrenie může být osvěžující. Rap je z povahy rozkročen tak, že každá noha stojí na jiném hudebním kontinentu a rozkrok omývá mořská voda. Nenosím kšiltovky, což je v tomhle případě výhoda. Výhoda na rapu, kde nikdo nekouká, jestli náhodou nemám lepší než ostatní. A na rapu pro lidi-které-nelze-žánrově-vymezit nikdo nekouká, co to mám kurva za debilní kšiltovku. Dälek jsou ta druhá varianta.

Promotéři se vyšvihli a nešetřili ani na předkapelách. A Kyklos Galaktikos nikdy nehrají stejně. Vokály se podřizují hudbě a nemohou stát samostatně, slova nejsou příliš důležitá, ale zvuk si drží jasnou linku. Projekce, která slouží jako strohé osvětlení, a už od začátku slušně naplněný sál. Jen bych uvítal méně rozvláčnosti, kudrlinek a víc tahu na branku. Bez střelby góly nepadají a já nechci o Kyklosech slyšet, že to je „rap pro hipstery“, ale v pondělí jsem to měl na jazyku taky. Jakkoli připouštím, že na slovo rap je tu třeba rychle zapomenout.

S vystoupením Five Seconds to Leave nemůžu sloužit. Ne snad že bych ho prokouřil venku nebo že by tělo odmítalo reagovat, na první i druhý pohled spokojený posluchač. Ale hlava chtěla víc gradace. Nic proti kytarové agónii, zajímavá volba, ale i při pravidelných pohybech krční páteře jsem tajně doufal, že brzo skončí a nebude se prodlužovat čekání na hlavní aktéry. Kamarád nenápadně šeptal: „... tohle je novej materiál, ale starší věci mě bavily víc.“

Buď jak buď, na Dälek se ještě chvilku čekalo a ve venkovních hloučcích se cigára kouřila s nedočkavou obezřetností, uši nastraženy. DJ rEK začal s nenápadnou hlukovou selekcí, ale když se za jeho zády rozsvítil velkoplošný nápis Dälek, kolektivní vědomí v sále se jednomyslně shodlo, že s očekáváním inferna jsou tu všichni správně. Kompletní setlist si najděte jinde, ale v průřezu nic zásadního nechybělo. MC Dälek si při své výšce musel mikrofon nahýbat dolů a v kombinaci s jeho zaťatým postojem bylo jasné, že dav ani mikrofon šetřit nebude. Žádné velké rapové výkony, ale intenzita (tečky, mezery a velká písmena doplňujte dle uvážení) v kombinaci s industriální masou v pozadí nenechávala příchozí v klidu a v předních řadách byl dokonce trvalý moshpit. Mike Swarmbots v divokých kreacích přesně sázel potřebné efekty a největším překvapením byl příspěvek DJe rEka, jehož scratche nápaditě zapadaly do industriální štvanice. Celkový projev byl pevně sevřený jedinečným zvukem, který nepřipouštěl výraznější odchylku a odpovídal albové podobě.

Potěšilo také Dälekovo tričko s výčtem rapových praotců, kterým se jasně hlásil ke svému původu. Protože Dälek je rap v čisté podobě, bez příkras a fintiček. Tomu odpovídala i teplota v sále, která se povážlivě šplhala nahoru. A díky několika ochutnávkám z nového materiálu tvrdím, že tahle partička, ať už v jakémkoli složení, bude mít co říct i příště. Ať s deskou, nebo live.

Info

Dälek (usa) + Five Seconds to Leave + Kyklos Galaktikos
11. 5. 2015, Podnik, Praha
foto © martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.