Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

Desky roku 2022 podle Full Moonu: 3. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 03.01.2023

Třetí příčka patří dvěma intimním deskám. Domácí místo obsadila nahrávka Present Sense Impression slovenských 52 Hertz Whale, která vyšla ve spolupráci labelů Full Moon Forum a Weltschmerzen. Ze zahraničí se umístili londýnští Black Country, New Road, jejichž vystoupení jsme se u nás bohužel nikdy nedočkali. Jejich deska Ants From Up There, vydaná u Ninja Tune, bude navždy spjata s odchodem frontmana a autora většiny repertoáru Isaaca Woodse.


Domácí

3. 52 Hertz Whale – Present Sense Impression (Full Moon Forum | Weltschmerzen) 44 bodů
Slováci tomu říkají „nahnevaná melanchólia“. A Full Moon na ni slyšel už s eponymním EP z roku 2016, o necelé dva roky později je pozval na své kurátorované pódium v rámci Žižkovské noci, kde – ještě ve starém Bike Jesus – předvedli strhující představení. To už měli za sebou desku I've Met a Lot of People a Full Moon už pomalu myslel na to, že by jim další nahrávku vydal sám (nakonec s Weltschmerzen). Ohlasy oceňují vybroušené písně s originálním dramatickým obloukem, taky lze zaslechnout názory, že jde o nahrávku, která coby umění nemusí mít oporu v realitě, aby byla její (krásnou) součástí. Ovšem Present Sense Impression vězí v realitě tak silně, jak jen může být tlukoucí srdce zapuštěné v těle. Zvířecím nebo lidském, na tom nesejde.

„Nosový zpěv v chytlavých, synkopovaných slokách přechází v maniakální výkřiky v refrénech, které připomínají šílený zpěv Black Francise. Kontrast, který je kapela schopna vytáhnout v rámci jediného taktu, mezi nelítostnými refrény a tanečními slokami, není nic menšího než ohromující. Present Sense Impression je umělecky bohatý nájezd, plný textur, zvukové architektury a promyšlených textů, s profesionálními, rafinovanými a upřímnými instrumentálními výkony. Nezapomenutelný a snadno doporučitelný zážitek.“ (Moataz Gwaily, Rock Era)




Zahraniční

3. Black Country, New Road – Ants From Up There (Ninja Tune) 44 bodů
Druhé album londýnské formace přišlo téměř přesně na den rok po vydání první kolekce For the First Time a završilo tak několikaleté naprosto hektické období. Sedmičlenná skupina jako by na piedestal anglické scény vkročila přímo z malého pódia baru The Windmill, což se na jejích členech logicky muselo podepsat. K prvnímu albu vzhledem k trvající pandemii koronaviru neodehráli téměř žádný koncert, čtyři dny před vydáním druhého zase skupinu kvůli setrvalým psychickým problémům opustil frontman a autor většiny repertoáru Isaac Woods. Black Country, New Road se rozhodli pokračovat bez něj, ovšem s novým repertoárem. Ants from Up There tak navždy zůstane zapouzdřenou kapslí plnou deprese, neukojitelného smutku i vzteku. To mu ovšem na kvalitě nijak neubírá.

„Navzdory všudypřítomné bombastičnosti zde najdeme i novou intimitu. Ve skladbě Bread Song Woods zpívá ‚I was made to love you / Can’t you tell?!‘ a běduje nad tím, že ho partner vykopl z postele za to, že jedl toasty mezi prostěradly. V Concorde zní zase naprosto nedůvěřivě a své nekonečně sečtělé a rozvláčné mudrování z debutového alba nahrazuje čistým a upřímným citem.“ (Will Richards, NME)

Info

foto © archiv

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace