Články / Sloupky/Blogy

Konvulzivní pulz Laokoon

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík | Články / Sloupky/Blogy | 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Uvnitř potkávám Mikuláše, hlas Laokoon. Ptám se, jak se cítí. Je trochu nervózní z předvedení nových skladeb, ale to je prý normální. „Budete super!“ povzbuzuji. Dnes je křest EP cream beige v Kabinetu Múz.

Úvod těsný zvuk. Track Leden bude navždy sad odpálí show. Poté s kadencí duní starší věci s progresí, jakou kreslí spolu s Jiřím Machů, který stojí za produkcí celého projektu. S jistotou odjišťuje a moduluje elektronické party, kompaktní vyznění smyček na konci do útlumu downbeatů. TRIP mezi lyrickými monolity, jakými je Lao. Prošli dlouhou cestu, krví, potem a ohněm živých vystoupení, studiových zkušeností až k elektronicko-experimentální ekvilibristice, jakou na deskách neuslyšíte. Lao střílí oheň, ve studiu a hlavně živě. Smyčkovač a efektor a z hlasu se stává další nástroj. Světla synchronizované do rytmu bpm a zvuk těsnější než sen o tropické úžině z bassů.

Do současného tepu, který kope a bliká jako konvulzivní zvíře. Po šestém tracku jede impro, které záhy zhatí a pošlou ke dnu. Mělo potenciál. Jsou příliš přísní, kritičtí, ale užívají si moment, pulzující, manický, zloopovaný jako konstrukt skutečnosti. Výheň i fade in & out.

Snaží se přiblížit tomu, co chtějí slyšet hladoví z poslední generace milovníků klubové hudby. Prolomit skill k rap-popovému a hyperpopovému soundu. Vrstvenému a intenzivnímu klubovému vibu. Přechází na publikum. Mladé a expresivní. Sensualistické a hédonické. Rovné i zlámané.

O nejprogrejsivnějším rap-elektronickém brněnském duu současnosti nemůže být pochyb. Nástup hosta Lukáše Kurky s elektrickou kytarou, který jim hrál na EP, dotváří celistvou mozaiku zvuku. Teď. Je chvíle na zapálení špeka. Cítím ho v sále, jak houstne a rozplývá se v posledním tracku. Pohupuji se do zlámaných beatů a modře fosforeskujících stroboskopických chapadel noci. Potlesk. Poslední deska putuje k někomu domů.

Naživo ještě lepší, než jsem čekal. V noční tramvaji skládám za sebe věty v rytmu současného elektronického staccata. Taková bude krása, napsal před sto lety slavný surrealista. Takoví budou Laokoon, kteří dělají hudbu, jakou mu posluchači a aktuální možnosti dovolí. Snad jen zapracovat na komunikaci s publikem. Napětí. Progresi smyček a synthů. A dramatické expresi. Spolu s P/\stí a Arletou rapová srdcovka. Live.

Info

Laokoon
17. 10. 2022 Kabinet múz, Brno

foto © se souhlasem Laokoon

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace