Články / Recenze

Škrty a jiné chrapoty - Škrábanice Jaromíra Typlta a Michala Rataje

Škrty a jiné chrapoty - Škrábanice Jaromíra Typlta a Michala Rataje

Jakub Koumar | Články / Recenze | 27.08.2014

Michal Rataj a Jaromír Typlt mají se škrábanicemi zkušeností na rozdávání. A poněvadž jejich zvukový happening letos uzavírá symbolickou pětiletku, přišel čas ho poctivě opsat a tím i „konkretizovat“.

Rataj navazuje na své práce na Spectral Shades. Elektroakustická kompozice a konkrétní hudba. Jednou ze stěžejních myšlenek konkrétní hudby je rekontextualizace zvuku. Jeho odtržení od zdroje a vnímání ve zcela nových a kauzalitou nesvázaných souvislostech. A jelikož musique concrète není Ratajovou celou, svobodně přebíhá do experimentální kompozice a elektroakustické hudby, jako by se nechumelilo. Všechny nápady zanáší do svého bloku, ve kterém nahodile otáčí listy, často zabrousí na navštívené stránky a diářem různě rotuje, prohlíží si opomenutá místa, škrtá, přepisuje, dotváří. A podobně pracuje i Jaromír Typlt, jehož recitace se snaží dosáhnout konsenzu mezi zvukomalebností hlasu a jazyka.

Rataj s Typltem jako výsledný produkt nepřekládají ani tak dílo, jako proces tohoto párování, vytvářejí dílo z něj. Nejenže se sami přehrabují v zápisníku, ale simultánně ho překládají do nejmenších detailů. Každá čára hraje roli, každá ohnutá stránka, natržený roh či malůvka v záhlaví. Všechny se stanou součástí akustické poezie, v níž není žádných zvukových hranic. „Kdejaká sutina se hlásí o slovo…“ A hlásí se o něj i Typlt, který se díky zašmodrchané recitaci stává nástrojem i hráčem zároveň. Jeho hlas vylézá zpoza seškrtaných čmáranic elektroniky, mbiry, kytary a doslova hromady nehudebních předmětů. Jako by komunikoval s abstraktním světem Ratajových zvuků v komorní, ale křivolaké kompozici. Vnímání jednotlivých skladeb je irelevantní, čmáranice má sice mnoho konců a začátků, ale oddělení jednotlivých částí je takřka nežádoucí. Notabene když se i slova neustále vrací do míst, kde už byla.

Ačkoli je Škrábanice původem performance, její zvuková transkripce netrpí ztrátou atmosféry, jen je třeba vnímat ji jako výsledný artefakt. Původní improvizace si pohrávala s vnímáním díla jako něčeho nehotového, právě psaného, rodícího se. Škrábanice jako deska je pozůstatkem, ozvěnou, blokem nalezeným pod postelí opuštěného domu.

Jakmile ho otevřete, rozprostře se před vámi tajemný svět nedořečeného, nedotaženého. Jsou to neúplné zápisky života, po jejichž liniích jezdíte prsty a sníte. Není třeba se snažit rozklíčovat, co ukrývají. Jsou krásné jen tím, čím jsou. Tahle láska „k dílu pro dílo“ Škrábanici trochu škodí, protože ani zdaleka není jen otiskem experimentu, ale sbírkou hlubokých kompozic a skvělých veršů. A i když jsou některá místa poctivě začmáraná, vězte, že „jednou prořídne začerněné místo“.

Info

Jaromír Typlt / Michal Rataj - Škrábanice / Scribbles (Polí5, 2014)
www.poli5.bandcamp.com/album/kr-banice-scribbles

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Barevné spektrum Hiromi

Karolina Veselá 06.12.2019

Kolosální Rhapsody in Various Shades of Blue skrývá další písně – objevuje se motiv z Coltraneovy Blue Train a středovou část zabírá rocková balada Behind Blue Eyes od The Who.

Téma smrti a konečnosti (Pixies)

Jaroslav Myšák 28.11.2019

Vykročení mimo tradiční pole působnosti na sebe strhává pozornost, přesto některé skladby působí nedotaženě.

Smutek, co vám udělá radost (Wilco)

Jakub Lang 25.11.2019

Wilco dokázali vyzdvihnout meditativní stránku vlastní tvorby, která je více nebo méně přítomná po celou jejich pětadvacetiletou existenci.

Baterie temných nomádů (Koonda Holaa)

Jiří Vladimír Matýsek 24.11.2019

Koonda Holaa je stvoření z jiného časoprostoru, který tím naším jen tak mimochodem proplouvá, vyzbrojen jen kytarou a baterií efektů.

Třikrát a dost? (Temples)

Veronika Myšková 20.11.2019

Hot Motion uvádí stejnojmenná písnička, která zní podobně jako předchozí singly, včetně prvků garážového rocku typických pro The Horrors či The Black Keys.

Temné stránky, chyby, pochyby i strachy (Beth Hart)

Jiří Vladimír Matýsek 19.11.2019

Finále v podobě tandemu Thankful a I Need a Hero spolehlivě patří k tomu nejlepšímu, co Beth Hart coby autorka a interpretka vytvořila.

Život přichází (The Comet Is Coming)

Jakub Koumar 18.11.2019

The Comet Is Coming si pohrávají s kosmickými zvuky a afrofuturistickým vizionářstvím Sun Ra (Lifeforce I), s nimiž si King Shabaka měl tu čest zahrát.

Zpověď rebelky elektropopu (Tove Lo)

Veronika Svrčinová 14.11.2019

Je to pořád elektropop, ale už nestaví na prostě líbivých a opakovaných melodiích. Tentokrát si Tove Lo s hudbou vyhrála, přidala dynamiku, složitější kompozice, hlubší texty.

Promyšlená porce podzimní mizérie (The Lumineers)

Anna Valentová 05.11.2019

Skladby na albu III jsou seřazené za sebou tak, že postupně vypráví životní příběhy tří členů rodiny Sparksových, jejichž předobrazy nacházeli autoři ve svém okolí.

Vnitřní dítě Jacoba Colliera

Karolina Veselá 04.11.2019

Během následujících dvou let vydá nové čtyřalbum, projekt padesáti skladeb nesoucí název Djesse. Ten evokuje Collierovy iniciály, ale prý jde o náhodu.