Články / Reporty

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák | Články / Reporty | 01.09.2021

Osmiletá Nelly se po babiččině smrti vrací se svými rodiči do domu maminčina dětství. Mají za úkol ho vyklidit a při tom se vypořádat s vlastními vzpomínkami. Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy. I když je to tentokrát žena hodně malá.

VERONIKA: Když mě před dvěma lety naprosto okouzlilo velice netradiční historické kostýmní drama Portrét dívky v plamenech, překvapilo mě při googlení autorky, že jsem viděla i její předchozí filmy. Zpětně jsem si vybavila, že šlo sice o kvalitní, ovšem nikoli výjimečná festivalová dílka. Už v nich ale byla patrná autorčina empatie, pozorovací talent, schopnost převést trable dospívajících dívek do uvěřitelného a smysluplného scénáře. Jen zatím chyběla schopnost vniknout člověku do nitra a způsobit tam explozi. Tato schopnost má možná co do činění s kameramankou Claire Mathon, s níž Sciamma poprvé pracovala právě na Portrétu. V případě Maminky dosahují obě dámy podobně silného efektu, jen snad ještě minimalističtějšími prostředky.

VIKTOR: Portrét dívky v plamenech byl zjevením i pro mě, ve filmu o dětech, který je vyprávěn bystrýma, ale ve výsledku odtažitýma očima dospělé autorky, na mě režisérčina stylizace nezafungovala. Mám rád filmy, jejichž hrdinové jsou zajati ve svých hlavách a na nás je do nich pronikat. Jenže tenhle příběh o loučení se zesnulou babičkou a prvních konfrontacích s „dospěláckými věcmi” je možná odvyprávěn s elegantní jednoduchostí, jenže svět zabydlený jen prostými věcmi je pro mě i prostý prožitku.

VERONIKA: Zvláštní, já jsem si zase z filmu odnesla prožitků na rozdávání. Už samotná možnost setkat se v osmi letech se stejně starou verzí své matky a mít možnost se jí zeptat na to, co se nějak zdráháš zeptat se té dospělé, mi připadá podobně krásné, jako když jsem v dětství chtěla mít sílu a truhlu plnou zlaťáků jako Pipi Dlouhá punčocha. Zároveň se mi ale hrozně líbí pozorovat obě dívky, dvojčata Sanzovy, jak si jen tak hrají, zaujatě stavějí chýši v lese nebo připravují palačinky. Je v tom jakási čirá radost, kterou se podařilo přenést na plátno a z plátna na diváky. A to nemluvím o krásných teplých podzimních tónech, v nichž kameramanka kouzlí své obrazy.

VIKTOR: Procedurální scény – tedy ty, ve kterých kamera sleduje obě dívky při obyčejných, ale v něčem přece magických, aktivitách – cením též, jen jsem se nedokázal přenést přes tu rigidní dospěláckou optiku. Možná jsem neměl číst v devětatřiceti Malého prince. Racionálně ale uznávám - Maminka je účelný film, který dospělé hledisko loučení se se zemřelým doplňuje, či spíše nahrazuje hlediskem přebývání a žití. „Ty sis můj smutek nevymyslela,” říká jedna z postav. Pro precizně vymyšlený film o umírání jsem se ale nakonec ve Varech obrátil ke Kadrnkově Zprávě o záchraně mrtvého.

VERONIKA: Vidíš, u Kadrnky, ačkoli ho dokážu racionálně ocenit, jsem se zase já nedokázala přenést přes ten všeobjímající svatouškovsko křesťanský puch. Pokud v sobě budu chtít posílit myšlenku, že se nemáme vzpírat vyšší vůli a nemáme toužit po záchraně mrtvých, asi si raději znova v devětatřiceti přečtu Erbenovu Svatební košili. Maminka je pro mě filmem, při kterém mi v hlavě mnohokrát zněla věta: „To jsem já, to je o mně!” Navíc pokud se někdy budou zkoumat filmy vzniklé v době pandemie a lockdownu, Maminka může sloužit jako velmi povedený příklad účelného využití velmi omezených produkčních možností.

Info

MFF KV
20.–28. 8. 2021 Karlovy Vary

foto © se svolením MFF KV

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace