Tomáš Jančík | Články / Reporty | 01.10.2023
Po křtu nového alba v karlínských Kasárnách, kde také vznikalo, vyrazili Madhouse Express křtít do Brna. A ani napodruhé na to nebyli sami. Předskokany jim tentokrát nedělala žádná tuzemská kapela, až z Kanady totiž dorazili Elephant Stone s hypnotizujícím rockem, dlouhými kytarovými sóly a sitárem.
Čtyřčlenná skupina ze Severní Ameriky toho moc neřekla. V jejich tvorbě hraje prim hudba, ne texty a většina věcí, které předvedli, byly vlastní prodloužené skladby plné nekonečných kytarových riffů v duchu klasického psychedelického rocku. Ten v posledních letech silně narůstá na popularitě, a proto je dobře, že se umí Elephant Stone odlišit. Orientální zvuk nastiňuje hlavně sitár a frontman Rishi Dhir ho umí skvěle využít, zároveň jej plynule a nenásilně mění za basu. Tyhle přechody a spirituální sound si užíval celý sál a podle potlesku bylo znát, že společně s pár slovy jako „děkuji“ nebo „na zdraví“, které se Dhir pokusil v uvolněné atmosféře s pivem v ruce vyslovit česky, měly největší ohlas.
Náladu pro Madhouse Express navodili skvělou a ani česká čtveřice se příliš nezdržovala, navázala a zahrála postupně nové album Something With Space, které bere inspiraci převážně v hudbě 60. let, ale zároveň oproti jejich prvotině působí originálněji. Téměř bez zastávky zazněla první polovina nahrávky, kde převládaly psychedelické synthy, ostré kytary nebo dlouhé klidné vokály Maxmiliána Hrušky alias Superlunara Maxe. Nejvýraznější groovy hit Something in the Sky sklidil aplaus, nadšení publika bylo vůbec nemalé.
Místo otočení desky na gramofonu byl v půlce alba/večera vinyl během minuty pokřtěn a pokračovalo se rozličnými hypnotickými vizuály i zvuky, do kterých se sál ponořil. Nakonec se ještě dvakrát rozpohyboval díky vytleskaným přídavkům, včetně dravého a nejznámějšího songu kapely, She Knows. Výkřiky „miluju tě“ nebo „udělej mi dítě“ už jen doprovodily komornější, a zároveň přátelskou atmosféru.
Madhouse Express + Elephant Stone (ca)
29. 9. 2023 Kabinet múz, Brno
foto © Anna Baštýřová
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.