Články / Moon Crew

Moon Crew #3: Mária Karľaková

Moon Crew #3: Mária Karľaková

redakce | Články / Moon Crew | 09.03.2020

V Moon Crew vám představujeme naše redaktory, fotografy, editory. Někteří jsou s námi jen chvíli, někteří se na palubě drží od samého začátku, ale všichni se podílejí na tom, aby Full Moon žil, informoval, bavil, pořádal. Mária je jedna z nich.

Mária Karľaková, fotografka zamilovaná do hudby, se do Prahy přestěhovala z východního Slovenska. Za poslední roky pro Full Moon nafotila nejen nespočet festivalů a koncertů, ale taky třeba naše kafe. Že jsou to svůdné fotky? Určitě do nich pronikla Maryččina láska ke kávě! Nejen o své oblíbené muzice a dětských snech vypráví v Moon Crew. (Disclaimer: na konci je srdcervoucí vyznání lásky!)

Kdy a jak ses seznámila s Full Moonem, co tě k němu přivedlo?

Moje stretnutie s Full Moonom bola jedna veľká náhoda, aj keď náhody neexistujú. Priviedol ma k nemu kamarát, ktorý začal fotiť koncerty a predstavil mi Full Moon. Priblížila som sa k tomuto svetu o trošku viac pár mesiacov na to, keď som ho zaskakovala na fotení Blondage v Brne.

Čím vším do Full Moonu přispíváš?

Prispievam fotením a väčšinou dobrou náladou. A keď nie tým, tak blbými kecami. To mi ide fakt dobre. Od koncertu Blondage to budú už štyri roky, letí to.

Čím se živíš?

Príde mi trošku vtipné, že pri tak obyčajnej a vlastne banálnej otázke ma ako prvé napadá “živím sa tým, čo ma neživí”. Ale nebudeme filozofovať. Živím sa fotením a všetkým, čo k tomu patrí, v súčasnosti zastávam viac ako pozíciu fotografa tzv. pozíciu retušéra, editujem fotografie. Mám to šťastie, že platím účty tým, čo mám rada, zatiaľ. Je jasné, že to nie je vždy ideálne, nie je to stále o ľahkosti bez štipky zodpovednosti, ale keď sa nad tým zamyslím, cítim neskutočnú vďaku.

Čím jsi chtěla být jako dítě? Platí to pořád?

Platí. Poslednú dobu často premýšľam nad otázkami, kým som bola, kým som a kým chcem byť. Všetko sa to prelína. Cyklicky sa ku všetkému vraciam, hľadám a znovu nachádzam to, čo mi robilo radosť, keď som bola malá. Vlastne sa nič nezmenilo. Neviem, ako by odpovedalo moje detské ja, ale myslím si, že som chcela proste žiť a pomáhať ľuďom. Chcela som byť všade a robiť všetko. Asi od piatich rokov som začala navštevovať výtvarný odbor na ZUŠke v Michalovciach a stále v tejto bubline žijem. Mala Maryčka chcela byť umelec (dohady o tom, čo to vlastne znamená, necháme bokom), alebo veterinár, alebo lekár, alebo dobrovoľník v Afrike, kozmonaut. Ideálne všetko naraz. Nazvime to, že podprahový význam týchto detských cieľov a snov zostáva nezmenený.

Co tě na životě nejvíc baví?

Malé farebné kúsky života. Momenty a pominuteľné okamihy, ktoré sú strašne kúzelné. Baví ma tá pestrosť, to, ako jeho obyčajnosti, banálnosti, ktoré sa zdajú na prvý pohľad rovnaké, sú stále iné a tým vlastne nezameniteľné, ak sa pozorne pozeráš. Nepredvídateľnosť. Baví ma to, že ma neustále dojíma. Baví ma sledovať maličkosti, čo vytvárajú príbehy. Bavia ma pocity. No hlavne inšpiratívni ľudia, ktorí to cele dotvárajú, robia kompletným a práve vďaka nim si to celé uvedomujem.

Studovala jsi fotografický design na Škole užitného umění v Košicích. Co tě přivedlo k focení?

Dostala som telefón s fotoaparátom a začalo ma to proste baviť. Ako dieťa som vlastne každý deň niečo tvorila a celkovo mi bolo blízke vyjadrenie sa maľbou, kresbou alebo aj skrz básne. Ako som si žila v tom “umčo” svete, tak fotografia bola len ďalšie médium.

Jaké focení pro Full Moon bylo nejzábavnější?

Každé je svojim spôsobom zábavné. Napadá ma ale buď minuloročná Beseda u Bigbítu alebo koncert jednej nemenovanej kapely v Klubovni, po ktorom som skoro skončila na tour po Nemecku.

Jaká je tvoje oblíbená deska za posledních deset let? Proč ji máš ráda?

Všetky rebríčky a hodnotenia obľúbenosti sú pre mňa peklo. Nemám jednu obľúbenú dosku, strieda sa to a je toho kopa. Preto vytiahnem poslednú vec, ktorá sa ku mne dostala, a to je Whatever It Takes od Quentina Sauvé. Keď ho počúvam, mám pocit, akoby sme sa držali za ruky a zrazu to nebolo všetko až tak zlé. Zrazu tu je ďalší človek, ktorý ti je schopný povedať o svojich pocitoch, ktoré nie sú úplne príjemné. A aj keď sa s nim nepoznáš, vezmeš si to svoje a z malej časti sa necítiš, že si v tom sama. Mám rada príbehy ľudí, odvahu a schopnosť predať pocit. Okrem toho je Quentin členom kapely Birds in Row, ktorú M-I-L-U-J-E-M a mám pre ňu veľkú slabosť.

Kde vaří nejlepší kafe v Praze?

Takých miest je vážne hrozne veľa, nie je o nich núdza, hlavne v Prahe. Najlepšie kafíčko predsa robia moji kamaráti, nech chutí akokoľvek hnusne, pre mňa je najlepšie. Nemám obľúbené miesta, ale naposledy mi učarovala Alf & Bet v Libni.

Co přeješ Full Moonu k deseti letům?

Predsa len to najlepšie! Všetko, čo si praje, nech sa splní. Full Moon je moja srdcová záležitosť, pretože sa tam všetko stretlo. Nie je to len médium, ktoré mam rada, je to priestor, kde sa nikto nemusí na nič hrať. Je to priestor, kde som spoznala strašne veľa skutočných a skvelých ľudí, ktorí tvoria môj život. Ranné debaty (hádky) nad Black Midi, afterky v Hrdlorezoch, plánovanie festivalov a toho, na aký koncert pôjdeme ďalší týždeň, ako sa prebojujeme do prvej rady, aby sme si odniesli aspoň nejaké fotky a nie rozbité foťáky - to je práve to, čo ma robí šťastnou. A nikto vo Full Moone nerobí preto, že musí, ale preto, že chce. Za čo vám všetkým ďakujem.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Moon Crew #51: Kateřina Cumin

redakce 07.06.2021

Svérázná socioložka miluje pokřivenou elektroniku, divné festivaly a vaření.

Moon Crew #50: František Formánek

redakce 03.05.2021

Činorodý František Formánek píše o elektronice s přesahem, angažuje se v žižkovské Poustevně, sbírá fotky špatných graffiti a nadto píše básně. Představujeme.

Moon Crew #49: Adéla Polka

redakce 06.04.2021

S naší brněnskou spojkou, překladatelkou a zpěvačkou kapely Plum Dumplings si vyprávíme historky z natáčení a rozhovorů.

Moon Crew #48: Filip Švantner

redakce 01.03.2021

Znalce hlučných formací se ptáme na nejlepší kapely na světě, doporučené labely, koníčky a nevynecháme ani vzpomínání na začátky časopisu.

Moon Crew #47: Natálie Zehnalová

redakce 01.02.2021

Natálie Zehnalová je naší přeshraniční spojkou, která přispívá především reporty z berlínských galerií. Proč je dobré neustrnout na jednom místě a raději si rozšiřovat obzory? A víte, co je na…

Moon Crew #46: Petr Mareš

redakce 04.01.2021

Petr je věčný student v tom dobrém smyslu slova, publicista, který má zkušenost s nejednou redakcí v tuzemském tisku. Antropolog, politolog, hudební hledač i ideologický průzkumník.

Moon Crew #45: Zdeněk Němec

redakce 28.12.2020

Široký úsměv je poznávacím znamením dalšího člena měsíčního posádky, který s námi letí už dlouhá léta.

Moon Crew #44: Daniel Lukács

redakce 21.12.2020

S Dantezem se v Moon Crew bavíme především o hudbě, okrajově se ale dotkneme i kriminálu a maďarské fotbalové ligy.

Moon Crew #43: Martin Tegel

redakce 14.12.2020

Opavská spojka, které pravidelně z redakce posíláme velké těžké knihy, se specializuje na recenze komiksů. Tedy nejen.

Moon Crew #42: Lukáš Masner

redakce 07.12.2020

Jak jde dohromady psaní o filmu a natáčení, jak jde dohromady obrazivost a kontemplace anebo proč tak rád Lukáš Masner fotí?

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace