Články / Reporty

„Na Jižák a zpátky do centra města Praha“ aneb Orion jako průvodce po vlastním hoodu

„Na Jižák a zpátky do centra města Praha“ aneb Orion jako průvodce po vlastním hoodu

Jakub Šíma | Články / Reporty | 28.10.2021

Před vstupem do hotelu postává nesourodá skupinka novinářů, sponzorů a přátel. Očekávání jsou nejasná a jediné, co víme, je, že nás za chvilku vyzvedne autobus na komentovanou projížďku Prahou s Orionem v roli průvodce. Před nástupem do minibusu dostane každý účastník plechovku s nápisem Teritorium III, Oriho nové desky, která na sebe nechala čekat šestnáct let od vydání Teritoria II. „Pijete můj oblíbený drink. V podstatě je to Negroni, akorát s Henessy,“ hlásí Orion, jakmile se rozjedeme. „Co bych vám tak řekl k Václaváku? Vyrazili jsme od Hotelu Jalta, na který žádný extra vzpomínky nemám, tady pod sochou jsme se scházeli na bruslích, byla nás celá parta, a jak jsme tady divoce brzdili, tak to dělalo takovej rámus, že turisti uskakovali do stran, jak se lekli. Jo a v tomhle křoví rostl durman, tak jsme tam na něj chodili a přidávali ho do jointů.” Je jasné, že tohle bude improvizovaná jízda plná historek, z nichž některé jsou dojemné, jiné divoké a část z nich nepublikovatelná.

Nikoho nepřekvapí, že se vydáváme směr Jižák. „Škoda, že městu trvalo tak dlouho, než nainstalovali na Nuselák zábrany sebevrahům. Bydlel jsem přímo pod mostem a viděl pár lidí letět dolů. Kdyby to nainstalovali dřív, mohli zachránit dost životů.” U Kongresového centra se téma stáčí zpátky ke kolečkovým bruslím, magistrála se plní a projíždíme kolem budovy, ve které sídlí ČEZ. „Ještě než to dostavěli, tak jsme tady točili klip na Rok PSH. Všechno bylo domluvený, ale když jsme měli natáčet, tak zničehonic přišel člověk, co se tvářil jako stavbyvedoucí a řekl, že se natáčet nebude. Potom, co nám při pohledu na techniku nesežral, že jsme studenti, nás vzal do svojí buňky, ukázal na foťák v letáku s tím, že takový by si přála jeho manželka. Z kapsy jsme vytáhli odpovídající částku a šlo se natáčet.”

„Tady opatrně, ale s tímhle rejdem by ses tam měl vejít,“ naviguje Orion řidiče minibusu po ulicích Jižáku plných zastavěných aut. „Tak támhle jsem bydlel. Tam jak je vidět zbytek teploměru v okně, to byl můj pokoj. Táta tam žije doteď.“ Posádka se začne dožadovat, ať nám táta aspoň zamává. Po krátkém telefonátu se ukazuje, že není doma, protože si odskočil na pivo. Máváme tak alespoň na hospodu, kde by měl sedět. Při zastávce na benzínce si bereme další plechovku a s Karlem Veselým a Vojtou Tkáčem konstatujeme, že se drink zdá silnější, než bysme čekali. Mike Trafik vysvětluje peripetie kolem masterování desky, kterou má na starosti sound engineer v New Yorku ověnčený dlouhou řadou nominací na Grammy a Oscary, kterému právě zemřela matka. Zastavujeme na Císařském ostrově, celá posádka už je v ráži a Orion ukazuje dům u slepého ramena Vltavy, kde bydlel. „Tyhle okna byly moje. Akorát dřív měl ten dům ještě velkou zahradu, místo, který je teď parkoviště. Na zahradě se pásl poník, a když jsem chtěl na nějakou holku udělat dojem, tak jsem jí řekl, že půjdem ke mě domů, že mám na zahradě poníka. A tady ve slepém ramenu se v zimě zas shromažďovaly labutě, na balení holek to bylo skvělý místo.”

Postupně se vracíme do centra, padá ještě několik bonmotů a na poslechovku míříme do Žufánkova baru v hotelu, od kterého jsme vyrazili. Projížďka Prahou přišla v rámci snahy představit desku i jinak, než je zvykem. A netradiční bude i distribuce desky v den vydání. Ale co se chystá, stejně to, jak deska zní, si musíte zjistit sami.

Info

Orion
web

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zastavit čas i způsobit amok (The Smile)

Tomáš Jančík 15.06.2024

Necelé dva roky po debutu A Light for Attracting Attention vydala skupina okolo Thoma Yorka druhou desku, politicko-kritickou i osobní, a v podobný čas se The Smile vrátili do Fora…

Nadšení i prostoje (Troye Sivan)

Zdeněk Němec 11.06.2024

Halu opouští spokojený dav vybavený ochutnávkovými pytlíky Pom-Bär, přelézá nebo podlézá zábradlí u chodníku.

Porážkám navzdory (High on Fire)

Marek Hadrbolec 05.06.2024

První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.

Vídeňská magma v jícnu DOXu (Klangforum Wien I.)

Helena Konvalinová 03.06.2024

Pro první večer programu Prague Offspring, který je věnovaný soudobé hudbě, zvolilo Pražské jaro elegantní sál DOX+.

Ztracené zvuky (claire rousay)

Julia Pátá 27.05.2024

Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.

Pečlivě organizovaný chaos (RuinsZu)

Kryštof Kočtář 26.05.2024

„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace