Hubíno | Články / Reporty | 07.05.2014
„Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice – Petřiny.“ Tak nějak bude znít hlášení vlakové soupravy v blízké budoucnosti prodloužené trasy A pražského metra. Brána do jejích útrob se ovšem veřejnosti zásadním způsobem otevřela už večer 5. května 2014. Hrál tam totiž Berg. Orchestr Berg. A zhusta.
Většinou se koncerty klasické hudby konají v prostorách, které jsou k tomu určené. Ne tak koncerty soudobé hudby a už vůbec ne koncerty tělesa Orchestr Berg. Není výjimkou, že si soubor vybírá architektonicky zajímavé budovy a snoubí je s moderní hudbou dvacátého a jednadvacátého století. Profesionalita a bravura, s jakou vystoupil v pondělí, byla skvostná. Představte si betonový tunel do podzemí, osvětlený diodovým hadem kolem úzkého dřevěného schodiště s více než sty schody. Jáma lvová. Dole po stranách díry s kolejištěm, drezína a z nástupiště provizorní sál s jevištěm, za kterým plynule přechází promítací plátno v betonový kokon s reliéfem „Petřiny“. Pozice ducha – přítomen. Dech města.
Dirigent Peter Vrábel vybírá jako první původně druhou skladbu Pierra Jodlowskeho Respire. Organická pulzace zvuků a tónů v kombinaci s expresivní projekcí dýchajících těl vytváří reálný pocit pnutí a uvolnění. Tak známý všem, kdo nestíhají metro a naopak na něj čekají. Jako by dech člověka byl identický s dechem města. Je-dno-de-chost. Následuje světová premiéra autodidakta Petra Cíglera Daily Patterns. Rytmická mnohovrstevnatost umocňuje posluchačův pocit ze složitosti městských struktur. Ve skladbě jsou části ve forte na žesťové nástroje, což ovšem znamená v tunelu metra akustický masakr. Berg skvěle. Jedeme v kuse neviditelným vlakem vstříc hřebu večera přes skladbu od Heinera Goebbelse La jalousie - Zvuky z románu, kde si uši trochu odpočinou při libých tónech a přednášeném francouzském textu o vztazích mezi žárlivostí a žaluziemi. Konečně přichází Steve Reich a jeho City Life ve spojení s kreslířskou technikou tagtool od Frances Sander. Za účasti hudebníků vytváří tato experimentální kresba projektovaný obraz v reálném čase. Pocitově se trefuje a postupně z obrazu před diváky vystupuje obskurně melancholické město v odstínech šedi. Je to monstrózní. Dokonalá iluze přetavená v realitu prostoru.
I tu botu v podobě výpadku techniky po několika minutách první skladby rád promíjím a odcházím s myšlenkou na realizaci podobného koncertu Bergu v kině Varšava v Liberci. Dobrou noc.
Orchestr Berg
5. 5. 2014, budoucí stanice metra Petřiny, Praha
Kyril Bouda 26.01.2023
Cesta k víře není jednoduchá, devítihodinový trip napříč tuzemskými drahami i silnicemi je dobrodružstvím svého druhu.
redakce 23.01.2023
První dojmy od zástupců redakce a dalších kolegů či přátel najdete níže, podrobnější report čekejte v březnovém čísle Full Moonu.
Minka Dočkalová 14.01.2023
Dvě originální brněnské galerie si na stejný čas připravily otevření výstav, přičemž obě měly jednoznačně co nabídnout.
Jiří Přivřel 13.12.2022
Vídeňská Albertina Modern vystavuje abstraktní expresionismus. Od Jacksona Pollocka k Marii Lassnig.
David Stoklas 12.12.2022
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Václav Valtr 10.12.2022
Když se vepředu utvořil kotel, utrousil: „Pamatujte si, když někdo spadne, tak mu pomozte vstát, když to neuděláte, jste pěkný hovada.“
Aneta Kohoutová, Šimon Macek 07.12.2022
Ty čtyři dny pod střechou Konviktu ve mně vyvolaly hluboký pocit mentální závratě. Stav, ve kterém se podpisu na smlouvě s ďáblem rovná náš tichý souhlas se stavem věcí současných.
Jiří Procházka 07.12.2022
Swans mají rozpracovaný nový materiál, který začátkem roku vyšel ve strohých demoverzích na fundraisingovém albu Is There Really a Mind? Co z něj Gira zahrál?
Jiří Přivřel 05.12.2022
Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.
Ema Klubisová 03.12.2022
Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.