Richard Kutěj | Články / Reporty | 11.09.2018
Zvuk rozložený na malé prchavé okamžiky i zvuk jako atakující smršť, zvuk čistě akustických nástrojů i zvuk elektronický a zkreslený. Ostravský festival Hluková mystéria IX u kavárny Maryčka v Provozu Hlubina se spokojeně přeléval mezi sameťáckým prostředím kinosálku a syrovější venkovní scénou ve stanu, a ukazoval nekonečné možnosti, jak lze hlukem a zvukem tvořit hudbu i zdánlivě nehudební.
Startuje Naše ano, energické impro pro dva saxofony a dvojí syntezátory, hráno třemi lidmi, jízda pro prskající elektronické zvuky a melodie, plochy dechů, zábavný a barevný úvod. Venku se mezi tím připravil Der Marebrechts, aby zahrál vtahující leporelo krystalických zvuků i dronů, tu jemné, tu dravé, hrané z modulů, které si do jedné hrající krabice sestavil sám hudebník. Duo nejen v jazzu ceněných pozounistů Jirucha & Janoušek v kinosále příliš nehrálo, ale spíše si hrálo. Zněly především etudy na téma, jak všelijak pozouny zníti mohou, když se na ně netradičně hraje a fouká, což přinášelo vtipná místa i klidné, tiše sýpající a klimbající pasáže. Usnu? Ne. Takhle se jmenuje další vystupující. Tři noise ataky, hrající kazeťák, ozvučený stolní fotbal a další, brutální zvuk tvoří i krabičky, efekty a lidský řev, punkovou prvoplánovost vyvažoval nadhled a vtip.
Kazehito Seki vypadal s mikrofonem a platem krabiček na břiše jako opásaný bombou, bomby se ale linuly jen z jeho hrdla a úst. Jemné zvoučky, vysoké frekvence, mlasky i hrdelní prařev, exploze čiré vokální energie. Miro Toth a Tijana Stanković se v kinosálku ozvučili přímo uprostřed hlediště. Do prostoru pak pouštěli jemné i skřípavé nepředvídatelné celky a plochy pro housle a ženský hlas plus saxofon. Náznaky klasiky, jazzu i avantgarda a zvuková svoboda v jednom. Další elektronika, další noise stěny i basové tlaky, tak zněl prokomponovaný Purgist.
Massola se s Kazehitem Sekim potkala při improvizované show letos zjara na společném koncertě v ostravské Fiducii, na festivalu vystoupili opět spolu, v soustředěně odsýpajícím setu, kde bicí, saxofon a vokální běsy hrály v prokomponovaných okamžicích, gradujících do freejazz/corových brutalit. Lebanon, psychedelicky jedovatý bordel, proplétající se smyčky kytar i noise, postpunk, techno, industrial, krautrock, rituálně znějící zpěv v ruštině. Ano, Lebanon toho míchají hodně, ovšem pejsek a kočička tenhle dortík upekli natolik chutně, že by se při poslechu jistě spokojeně olizoval i velký zlý pes, který v pohádce celý dort sežral. Tady nebyl, takže zbylo dost na všechny. Škoda jen zápasu se zvukem, který z toho místy dělal až moc velký bordel.
Säkkikangas na konec. Tvůrce projektu Martin Režný tuhle akci spolupořádal, měl za sebou dva koncerty v řadě a řidičské povinnosti z tour, které jel s Massolou a Kazehitem Sekim. Při přípravě setu se netajil únavou, pak ale vyhnal fanynku, která si před začátkem koncertu radostně zahrála na jeho perkusivní složku, a už sám pak předvedl svěží a energický barevný výkon, kde zněla práce s konkrétními zvuky, elektronicky zmutované loopy, snímané perkuse, slévané zvukové stěny a plochy i lidský hlas.
Experimenty, avantgarda, improvizace, to vše přináší nejen jedinečné hudební okamžiky, ale stejně tak i nebezpečí, že se dané vystoupení zvrhne v…, ehm, totální píčovinu. Ostrava ale svému psychu rozumí. A jak ukázaly i Hluková mystéria IX, koncerty a akce tohoto typu tu většinou pořádají lidi s láskou a vkusem. Podzim, zima, jaro tedy na shledanou ve Fiducii, Jednom Tagu či v Domě umění.
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.