Články / Reporty

Šejkr #120: Bilance

Šejkr #120: Bilance

Michal Pařízek | Články / Reporty | 29.12.2023

Konec roku. Čas žebříčků, ohlížení, hodnocení i bilancí. Takhle byl koncipován minulý díl Šejkru i toto závěrečné letošní vysílání, můžeme tomu říkat shrnutí nebo best of, v podstatě jde o výběr toho, co už zde zaznělo. Plus nějaké novinky, na konci roku toho stejně moc nevychází, moc se toho neděje. Tedy v hudbě. Veškeré rámce roku 2023 se během čtvrtečního odpoledne 21. prosince změnily.

„Nesouhlasím s názorem, že zlo je beze jména. To není pravda. Zlo může být váš soused, může to být i váš bratr, kdokoli – a je důležité popsat jeho příběh,“ říká v zajímavém rozhovoru norská novinářka Åsne Seierstad, autorka knihy Jeden z nás, v níž popsala příběh masového vraha Anderse Breivika. Právě na něj jsem si během posledních pár dní několikrát vzpomněl, respektive nikoli na něj, ale na pocity ze sledování snímku Utøya, 22. července, který jeho řádění na stejnojmenném ostrově popisuje. Kino v Karlových Varech praskalo ve švech, během projekce a ani po ní nepadlo ani slovo. Byl to divný pocit, člověk si připadal jako voyer a zároveň trochu privilegovaně. Jako by sledoval něco, čemu nemůže uvěřit, co se mu nemůže nikdy přihodit. A co díky tomu nikdy nepochopí.


Detaily onoho dne se budou u každého z nás lišit, společným jmenovatelem bude, jak se vše pár minut po třetí hodině změnilo. Původně šlo o jeden z posledních hektických dnů letošního roku. Do tiskárny jsme v ten den posílali lednové číslo Full Moonu, kvůli drobnému zdržení jsem posouval čas domluveného vánočního oběda s děvčaty z kanclu, na kterém jsme se chtěli rozloučit, zastavit se na chvíli. Najíst se. Ještě jsme si libovali, že se konečně ve Vršovicích otevřela slušná restaurace, že bude kam chodit. Někdy po půl čtvrté jsme se vraceli do kanclu, když začaly přicházet zprávy. Pak už se moc práce neodehrálo, večer jsem se přemluvil k (dávno naplánované) návštěvě koncertu Kataríny Málikové. Hlavně nebýt doma sám. V Čítárně bylo celkem plno, atmosféra někde mezi komorní, pospolitou a trochu... nepatřičnou. Jako bychom tu neměli být. Možná to tak i bylo. Jenže... univerzální recepty neexistují.

„Ve škole nás nabádali, abychom s lidmi, kteří nevypadají jako my, nenavazovali kontakt.“ Pamatuji si, že nám říkali něco podobného. Jenže co když ti nejdivnější vypadají jako my? Knihu Ley Ypi Svobodná čtu celé věky, vybavuji si úvodník Erika Taberyho, ve kterém psal, že se nemůže soustředit na čtení, protože jeho mysl zaměstnává válka na Ukrajině. Momentálně to mám se čtením podobně. Otevřu knihu, projdu jednu dvě stránky a přistihnu se, že myslím úplně na něco jiného. Na něco, co jsem nemohl ovlivnit, na něco, co jsem nemohl udělat. Vánoční pauza trauma překryla bezpečnou hřejivou dekou, možná to nejtěžší teprve přijde. Bilance roku 2023 už nikdy nebude stejná, ale to neznamená, že to takhle bude navždy. Nebude. Každému bude ale trvat jinou dobu, než si to uvědomí. S tím se nedá nic dělat. I když pro začátek něco možná přece... rachejtle a ohňostroje byly vždycky hovadiny, letos už jejich aplikace hraničí nejen se zdravým rozumem, ale i s obyčejnou slušností. Vážně se potřebujeme ohlížet po tom, když to někde bouchne?

Dneska večer na Radiu 1 bilančně, s trochou nového koření. Přijdou třeba Whyohwhy, Aunty Rayzor, Pedro Ricardo, Alabama 3, Genesis Owusu nebo Nídia. A Berlin „poor but sexy“ Manson taky. Desire Path(s).

Info

Rozhlasový pořad Šejkr poslouchejte na Radio 1.

Tracklist:
Tramhaus – Goat
Dave Okumu & The 7 Generations – Scenes
Aunty Rayzor – Doko
Fvck_Kvlt – Úsmev č. 6
Ana Frango Elétrico – Dr. Sabe Tudo
Yoni Mayraz – Pawnshop
Kofi Flexxx – It Was All a Dream
Amelie Siba – Open
Daniel Ögren, Anna Ahnlund – Idag
V/Z – Habadash feat. Cathy Lucas
Algiers – Cold World (Alternate Version)
Yussef Dayes – The Light feat. Bahia Dayes
Vera Sola – Desire Path
Pedro Ricardo – Soprem bons ventos
Alabama 3 – If I'd Never Seen The Sunshine feat. Dominic Chianese
London Brew – Miles Chases New Voodoo in the Church
LUCI – Martyr
Toyota Vangelis & Tokyo Drift – Tunel
Mckinley Dixon – Run, run, run
Ajukaja & Mart Avi – Death of Music
Genesis Owusu – What Come Will Come
Whyohwhy – muscle
Nídia – Deep
Bronquio & 41V1L – La Rumba del Chino
ØXN – The Wife of Michael Cleary
Diepkloof United Voice – Baninzi
Yara Asmar – objects lost in drawers (found again at the most inconvenient times)
Berlin Manson – Poor but Sexy
Pierre Akendengue – Epunguzu

foto © Josef Koudelka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace