Šťastné a veselé? Hlavně klidné (Low)

V letošním roce nasadily britské rozhlasové stanice vánoční hit All I Want for Christmas Is You od Mariah Carey o dva týdny dříve. Důvod byl prostý a potřeba naléhavá. Vyvolat u lidí pocit, že je vše v pořádku a všechny nás i letos čekají šťastné a veselé. Jako by se nechumelilo. Christmas Is All Around.

Vánoční píseň je žánr sám o sobě, který na hudebníky klade nástrahy v podobě klišé a patosu. Na druhou stranu na posluchače, v čase vánočním ryzího konzumenta neklade vysoké nároky a ten s rybí kostí skousne i kdejaký kýč. Přesto najdeme i vytříbenější kousky. V třicátých letech minulého století Frank Sinatra zvěstoval, že Santa Claus Is Comig to Town. Natočením celé vánoční kolekce na Sinatru navázali i oba jeho současní epigoni. V roce 2005 Sinatra v sukních Diana Krall albem Christmas Songs a před pár dny i Sinatra v teniskách Jamie Cullum s deskou The Pianoman at Christmas. U populárních jazzových zpěváků je natočení vánoční písně nebo alba během kariéry takřka v popisu práce, takže takový dárek od nich tolik nepřekvapí, ale může potěšit.

To, že se pro desku s vánočními písněmi před dvaceti lety rozhodli Low, trojice z Minnesoty vydávající u nezávislého labelu (toho času Kranky, dnes Sub Pop), nejspíš očekával málokdo. Nakonec ovšem kdo jiný by to na nezávislé rockové scéně měl být než právě oni? Manželská dvojice, kytarista Alan Sparhawk a bubenice Mimi Parker (v devadesátých letech je na proměnlivém postu basáka doplňoval Zak Sally), nikdy nešla s proudem a programově se vůči němu vymezila již debutovým albem I Could Live in a Hope z roku 1994. V době, kdy ten správný tón udávaly hlučné kytarové kapely a střelka kompasu všech, kteří to s muzikou mysleli vážně, směřovala k Seattlu, přišla nejtišší a nejpomalejší kapela Low s vlastním pojetím hudby, které si vysloužilo označení slowcore. Když se Low 5. dubna roku 1994 vraceli z koncertu, naladili na autorádiu univerzitní rozhlasovou stanici, na které právě oznámili zprávu dne (a snad nejtragičtější zprávu roku?). Hned poté ve vysílání zazněla píseň Words ze zmíněného debutu, a Low se tak vůbec poprvé slyšeli v éteru. Tato legenda o mnohém vypovídá. Aniž by Low výrazně proměňovali svoji hudební estetiku, vydali v rychlém sledu další tři desky. Na konci roku 1999 pak v limitovaném nákladu vyšlo osmistopé EP nazvané prostě Christmas.

Kapela na něm představila pět vlastních skladeb, dvě předělávky klasických písní a jednu notoricky známou koledu. Hned úvodní Just Like Christmas s veselou melodií i nepostradatelnými rolničkami se jako jediná blíží tomu, co by bylo možné označit za vánoční hit. Následující Long Way Around the Sea už nezapře rozpoznatelný rukopis kapely. Do líně plynoucí melodie zpívá Alan Sparhawk o původu Vánoc, v refrénu se k němu přidává Mimi Parker. Osvědčený rodinný recept na nádhernou píseň funguje i v případě vánočního cukroví, byť s vanilkovým cukrem Low spíše šetří. Další píseň The Little Drummer Boy je vánoční klasikou ze čtyřicátých letech, kterou od té doby přezpívalo nemálo interpretů. Sparhawkův tichý zpěv se jemně vynořuje z abstraktní hlukové mlhoviny a jednoduchý základní rytmus udává hra na buben. If You Were Born Today je opět z repertoáru kapely. Sparhawk si klade otázku, co by se stalo, kdyby se Ježíš narodil dnes? Odpověď je chmurná a zoufalá jako píseň samotná. Další předělávkou je opět klasika ze čtyřicátých let Blue Christmas, kterou nejvíce zpopularizoval Elvis Presley, když ji v roce 1964 vydal na singlu. Mimi Parker ji zpívá tak pomalu, že král rokenrolu už by měl nejen odehráno, ale ještě by stihl zabalit i kytaru do vánočního papíru. Silent Night je možná zbytečná povinnost, jen kytara a společný zpěv. Dokonalý obraz vánoční rodinné idylky je však vzápětí narušen zneklidňující Taking Down the Tree a minimalistickou, závěrečnou písní One Special Gift. Může se rozbalovat!

Alan Sparhawk a Mimi Parker jsou členy Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (tzv. Mormonské církve) a Vánoce tak pro ně mají hluboký význam. To je nejpravděpodobnějším důvodem, proč po této tematice sáhli. Posluchač, ať už jakéhokoliv vyznání, se nikdy neocitne pod nátlakem prvoplánové agitace, jak by se mohlo zdát. Některé texty vánočních písní pracují s řadou biblických odkazů, ale posluchače ateistu neodradí. Low na místo chytlavosti a hitovosti dokázali ve svých písních připomenout pravé poselství Vánoc. V průběhu let se k nim vracejí i na koncertech. Nahráli i několik dalších vánočních skladeb, naposledy v roce 2016 píseň Some Hearts (at Christmas Time), na níž už se digitálními ruchy projevila spolupráce s BJ Burtonem, který produkoval poslední dvě alba kapely. Kdo slyšel zejména poslední, dvanáctou řadovku Double Negative, ten ví, jak daleko Low svým pomalým tempem zašli.

Vánoční písně od Low si v soundtracku rodinných vánočních komedií své místo nenajdou. Mnohem blíže mají k atmosféře filmového Farga. Skutečné Fargo nakonec leží na americké poměry nedaleko Duluthu, odkud Sparhawk s Parker pocházejí. Tady na severu si chcete zalézt ke kamnům a venku dopnout kabát až k límci a zabořit ruce do kapes. Tady pro správnou atmosféru nepotřebujete umělé zasněžování. Tady je všechno více opravdové a ryzí. Alespoň tedy zima. A možná i ty Vánoce.