Články / Recenze

Stinka: Bído, čau!

Stinka: Bído, čau!

Jakub Koumar | Články / Recenze | 06.04.2016

Hana Lundiaková vystupující pod pseudonymem drobného korýše se může jevit jako poměrně nová tvář. Mimo svoje alter ego Stinka má ale už pořádně nahráno, když za sebou máte angažmá u Tří sester, můžete o sobě tvrdit leccos. A taky si leccos dovolit. Třeba se pojmenovat po skladbě Psích vojáků nebo točit v Jámoru. To první může kdekdo, zato Ondřej Ježek s kdekým netočí. A že se jeho precizní práce promítne do celé desky, je už tak nějak samozřejmé. Pokud tedy máte co hrát.

A to Stinka rozhodně má. Bído, čau je její druhá deska a stejně jako ta první je zaplněná velice osobitým projevem a šramlovou atmosférou, byť tancovat asi moc nebudete. Ne že byste nemohli, písně Stinky jsou dostatečně rázné. Jenže stejně jako stinka s malým „s“ i poněkud světloplaché.


Bído, čau je z těch desek, které se vás nesnaží vytrhnout z mizérie, ale ani se v ní vyloženě nerýpou. Jen ve vlhké hlíně čekají na vaše chmury, aby na nich hodovaly a třeba je i přetvořily v naprosto organické a živoucí písně. Stinka je chvílemi hraje jako lokální kutálka s příjemně rozklíženou upřímností, později se ostře vymezuje undergroundovým chraptěním a pak nade vším nonšalantně mávne rukou. Celou nahrávkou prostupuje světská nálada vysmívající se současnému světu. Působí to, jako by pro Stinku byla hudba tou nejpřirozenější potřebou. Když se zpěvačka opírá do textů podpořených sice trochu monotematickým, ale taky příjemně vyváženým aranžmá, hudba jako by prostupovala celé její obrněné tělo. Do skladeb k tomu příjemně skřípají kytary, což je překvapivě uhrančivější element než akordeon, který se v dnešní době snadno přejí. Stinka je ale opatrná a nechává ho odpočívat nebo jenom kráčet podél žesťů, bicích či dud.

Druhá deska Hany Lundiakové možná trochu utrpí přezíravým nezájmem, ovšem Stinka se nepotřebuje vyhřívat na slunných místech. Ráda se schovává ve vlhkých škvírách, kde pracuje s tím, co ostatní vlastně ani nevidí. Skrývá se v hudebních zákoutích, jež působí mrtvě, ale stačí obrátit kámen a nestačíte se divit, jak je pod ním živo.

Info

Stinka - Bído, čau... (Polí5, 2015)
www.poli5.bandcamp.com/album/b-do-au

Live: 5+5 let Polí5 (Benefiční festival)
8. 4. 2016 19:00
Malostranská Beseda, Praha
www.facebook.com/events/457105317815103

Text vyšel v magazínu Full Moon #57.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články