Anna Mašátová | Články / Reporty | 27.05.2015
Respect festival je za dveřmi, jeho příznivci si ale letos mohou letos díky koncertním předkrmům hojně zavzpomínat na ročníky minulé. Ostatně vystoupení The Ex s etiopským saxofonistou Getatchewem Mekuriou patří nepochybně mezi festivalová nej, stejně jako personálně propojený projekt ZEA zpěváka Arnolda de Boera, který dorazí do Prahy v pondělí.
Od svého založení roku 1979 se The Ex vyvinuli z anarcho-punku do tavícího kotle rozdílných hudebních stylů: punku, rocku a etnické hudby. Připočtěte nekompromisní kytary, intenzivní dávku často ironických textů i epileptické tanečky a dostanete alespoň rámcovou představu, co je to za bandu. Za šestatřicet let trvání sehráli kolem dvou tisícovek koncertů po celé Evropě, severní Americe i ve své milované Africe, vydali několik desítek alb a EP. Svébytná kapela si hlavu s trendy neláme ani v nejmenším. Zalíbení v africké hudbě je vedlo až k založení Terp Records, jedinečného labelu vydávajícího africké umělce, které bychom jinak v Evropě asi neměli možnost nikdy objevit - třeba skupinu Fendika nebo cirkus Debre Berhan.
To samozřejmě ovlivňuje i skladbu publika, na The Ex potkáte pravověrné punkáče i batikované nadšence. Když konečně čtveřice, posílená o saxofonistu Kena Vandermarka a trumpetistu Nata Wooleyho, vyšla v Praze na pódium, v sálu to zavrnělo blahem dřív, než se ozval první tón.
Pro uši bezesporu pastva, ráznost a nespoutanost baví, každý z nich má vlastní, až mírně autistické taneční pohyby, klátí se do rytmu i mimo. Zpěv je z největší části na „benjamínkovi“ Arnoldu de Boerovi, s kterým měli The Ex velešťastnou ruku. Chlapecké nadšení ho neopouští ani na minutu, při pohledu na něj si chtě nechtě vzpomenete na Hurvínka. Kytaristé Terrie Hessels a Andy Moor sekundují po stranách, záda jim kryje bubenice Katherina Bornefeld, která během večera dvakrát vystřídá de Boera, třeba v relativně novém kousku Top of My Lungs. That´s Not a Virus, Four Billion Tulip Bulbs, dechy někdy zní jak stádo zdivočelých chobotnatců, hlava se vám točí a nejste v tom sami. Ochranka sleduje juchajícího fanouška na pódiu, ale zakročí až po chvíli, pogující nadšenec z míry nikoho nevyvádí. The Ex končí po desíti skladbách s Theme from Konono No. 2, ale nespokojenost je značná, do policejní hodiny kupa času, potlesk přinutí Holanďany přidávat. Jenže i kdyby se zdrželi další hodinu, asi by to nestačilo, celonoční hudební trip by byl to pravé.
A možná je příště zasadit do odlišnějšího prostředí, než je vypulírovaná Akropole. Psychedelie Crossu versus nizozemský post-punk by rozhodně stála za úvahu.
The Ex & Brass Unbound (nl)
21. 5. 2015, Palác Akropolis, Praha
foto (c) Barka Fabiánová
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.