Články / Rozhovory

Tom Chaplin: Potřeboval jsem smíření a klid

Tom Chaplin: Potřeboval jsem smíření a klid

Nikola Piálková | Články / Rozhovory | 27.02.2017

Bylo to opravdu devatenáct let, co Tom Chaplin strávil v britské pop-rockové kapele Keane, která bývá často uváděna jako typický příklad takzvaných piano rock bandů. Název odráží užívání piana jako hlavního nástroje namísto klasické kytary. Stejná praktika zůstala i na první Chaplinově samostatné desce The Wave, která je v jeho životě zlomovým okamžikem. Písně Keane s andělsky čistým zpěvem zazněly na soundtracích mnoha filmů, dostaly se na přední pozice žebříčků britských i světových médií a obdržely velké množství nominací a cen. Chaplin však odjakživa toužil po vlastním albu, a tak byl konec skupiny nevyhnutelný. Co všechno obnášel vznik desky, jak je to s jejím obsahem nebo na jaké hudbě autor vyrůstal?

Jak trávíš poslední dny před evropským turné?
Právě teď trávím většinu času ve studiu. Takže hlavně hraju a zpívám, nahrávám a dávám dohromady nový materiál. Ale samozřejmě že se taky chystám na turné, balím kufry a tak… Ale s novým albem už koncertujeme více než šest měsíců, takže jsme si celkem jistí, a doufám, že můžu říct i připravení vyrazit.

Na turné jedeš se svým prvním albem po rozpadu Keane. Jaký byl největší rozdíl při dělání vlastní a skupinové desky?
V Keane psal písně hlavně Tim Rice-Oxley, a tak jsem se musel nejprve pořádně naučit, jak funguje řemeslo skládání. To znamenalo spoustu času ve studiu, kde jsem složil okolo čtyřiceti písniček. Nakonec jsem z nich musel vybrat jen dvanáct nejlepších, které si zaslouží jít na desku, což považuju za jednu z nejhorších záležitostí, kterou sóloví umělci musí vyřešit. Je to velká zodpovědnost a čelit jí sám není snadné ani příjemné. Na druhou stranu musím říct, že si velmi užívám osamostatnění od Keane. Považuju to za zásadní bod svého života. A jsem nadšený z toho, že jsem se rozhodl dát se dohromady s novou partou hudebníků a pak s ní jet hrát nové věci na všechna ta krásná místa, co už jsem navštívil.

Jednou z nejsilnějších skladeb je Quicksand, kterou jsi napsal pro svou dceru. Především text je s ohledem na tvou minulost opravdu působivý.
Potřeboval jsem být smířený a klidný, abych byl schopný tuhle píseň napsat. Hlavní teze je: Až bude život opravdu složitý a budeš mě potřebovat, já tady pro tebe budu. Tohle bylo velmi těžké zprostředkovat už jen kvůli tomu, že si moc dobře uvědomuju, že během své drogové příhody jsem tu pro svou dceru nebyl emočně ani fyzicky. Chtěl jsem vyjádřit, jaké podoby může mít život. Ne vždycky je všechno jednoduché, i když se to tak může na první pohled zdát. Například čím jí láska bude připadat krásnější, tím bude náchylnější k tomu, aby jí někdo zlomil srdce. A taky se jí může zdát, jak má na všechno spoustu času, ale pak se ani nenaděje a je ten tam.


Psaní textů s poselstvím další generaci je o řádný kus dál od těch, jaké jsi zpočátku zpíval v Keane.
Cítím, že jsem urazil velkou cestu, a teď konečně vím, kam směřovat. Strávil jsem hodně času na terapiích, abych zjistil, kým vlastně jsem, a smířil se se všemi špatnými zkušenostmi. Nakonec mi to naštěstí všechno dalo nějaký smysl, pochopil jsem, že jsem musel všechny ty nepříjemnosti překonat, aby to posílilo mé nynější já. I to vnímám jako určitý důkaz dospělosti a je nejspíš přirozené, že tohle všechno se potom odráží v hudbě. Během nahrávání jsem vkládal stopy svého života do muziky a během toho cítil, jak mi to pomáhá uvědomit si další souvislosti.

Jsi známý tím, že rád děláš covery Queenů, slyšela jsem ale i několik předělávek Davida Bowieho.
Chovám velký respekt k Bowieho skladbám, k nádherným melodiím a velmi chytře vystavěným textům. Jeho hudba navozuje dojem, jaký žádná jiná, a já rád uvažuju o tom, jak asi probíhal jeho vnitřní vývoj, který mu umožnil složit takové klenoty. No a co se týče Queen, vedle těch jsem v podstatě vyrostl a během dospívání jim naprosto propadl. Freddie Mercury je ten, kdo mě nejvíce inspiroval a ovlivnil formování mého projevu a zpěvu. Chtěl jsem být jako on, chtěl jsem zpívat jako Freddie. Zároveň si myslím, že naše hlasy jsou si v určitých rysech podobné, a tak si užívám, když můžu cokoli od Queen zpívat.

Říkal jsi, že máš spoustu rozpracovaného materiálu. Co bude dál?
Teď chystám něco velkého a už jsem na tom začal i pracovat, ale ještě nechci vypouštět žádné informace. Pro mě je teď důležité pracovat na nápadech, které potřebují dokončit, a pak je vylepšovat. Doufám, že když vynechám podrobnosti, můžu více překvapit publikum.

Info

www.tomchaplinmusic.com

Live: Tom Chaplin (uk)
6. 3. 2017 19:00 Roxy, Praha
www.facebook.com/events/1849757015268544

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?

Moon Crew #30: Matěj Krč

redakce 14.09.2020

Brno meets Praha, hardcore straight edge meets ořechovka. Jubilejní díl Moon Crew odhaluje našeho letitého fotografa Matěje Krče.

Colin H. van Eeckhout (Amenra): Nikto si v poslednej dobe nesiahol na dno

Lucia Banáková 13.09.2020

Za dvadsať rokov existencie toho Amenra stihli pomerne dosť, vydali šesť albumov z cyklu Mass, založili kolektív spriatelených projektov a tak trochu i vlastné náboženstvo.

Pořadatelská: Martin Režný (Hlukovæ mysteria)

redakce 09.09.2020

Můžete ho znát jako organizátora, ale i hudebníka, preferuje hraní v improvizačních kolektivech, u Korobushka records vydává pod nickem Sakkikangas.

Pořadatelská: Antonín Kocábek (Kaštan – scéna Unijazzu)

redakce 08.09.2020

V Pořadatelské zve Tonda na řadu koncertů, které v Kaštanu proběhnou a samozřejmě taky na UniMoon!

Jiří Jirák (Indican): Je to o spolupráci kultur, ras a principů

Vojta Chmelík 05.09.2020

Jak se v Indican setkávají různé kulturní a hudební vlivy a jak pracuje s mystikou a intuicí? A jaké mají Indican cíle?

Petr Vyšohlíd (Meat-House Chicago I.R.A.): Nával invence se nedal zvládat aneb osudový střet hardcoreu s popartem

prof. Neutrino 03.09.2020

Při setkání na jedné královéhradecké pivní zahrádce jsme potkali Petra Vyšohlída - frontmana kultovní hardcoreové formace devadesátých let Meat-House Chicago I.R.A.

Dmitri Bezkorovainyi: Bělorusové nikdy nebyli tak jednotní a aktivní jako nyní

Michal Pařízek 01.09.2020

Dmitri pracuje jako hudební manažer a novinář v Minsku, je velkým podporovatelem běloruské hudební scény a právě on napomohl jejímu mezinárodnímu zviditelnění v posledních letech.

Pořadatelská: Ewelína Ai-Fen Chiu, Tereza Odehnalová, Daniel Vlček (Šamana ztráta)

redakce 26.08.2020

Víte, co se vznikne, když spojíte hudebníky z Ba:zel a promotérku z Mood? Festival v prostředí Prachovských skal s výběrovým, převážně elektronickým line-upem.