Články / Rozhovory

Tomáš Kadlec (Eternia): Aktuální podpora rozhodne, který místa přežijou a který padnou

Tomáš Kadlec (Eternia): Aktuální podpora rozhodne, který místa přežijou a který padnou

su, Jarmo Diehl | Články / Rozhovory | 29.09.2020

Nádražní 3, Praha – Smíchov. Adresa, na které před pár lety začal ožívat prázdný dům, polyfunkční, dalo by se říci v jazyku bujícího Smíchova. Jsou tu zkušebny, hudební klub Underdogs' (rozhovor s Michalem Kočanem čtěte zde), veganská jídelna Eaternia (čtěte ve Full Moonu #108) a také půdní prostor Eternia, který čtvrtým rokem slouží jak kapelám, tak skejťákům. Narozeninová oslava je spojená s benefitem na provoz. Účast přislíbila plejáda kapel včetně Vole, V0nt, Bahratal, Sheeva Yoga, Or nebo Decultivate. Jaké to je provozovat Eternii, jsme se zeptali Tomáše Kadlece.

Jak jste našli objekt na Nádražní? Co všechno v bývalé sladovně provozujete?
V budově jsme měli asi dekádu a půl pronajatý prostory pro Fluffwheels. To je firma, která se zabývá servisem pro muzikanty na turné, pronájmem nástrojový aparatury na koncerty a festivaly, opravama zesilovačů a nástrojů a mým živobytím. Už během té doby jsme několikrát s kamarády ve skladu přestěhovali pár regálů a udělali místo na odehrání několika koncertů na tajňačku, když nějaká spřízněná kapela byla na turné a hledala místo, kde zahrát. Před téměř čtyřmi lety jsme se do toho obuli ve větším stylu a spustili tenhle projekt, kterej, pevně doufám, po nás převezmou další generace. Už sem nejezdí jen muzikanti nechat si opravit zesilovač, ale sídlí tu dalších x subjektů. Dotáhli jsme do zdárnýho konce regulérní restauraci, několik zkušeben, kamarádi tu provozujou další projekty jako například sklepní klub Underdogs', nahrávací studio, dá se tady zajezdit v mini účku a tak dále.

Nahrávací studio? Co z něj už vypadlo?
Provozuje ho náš kamarád Anders, což je kluk ze Švédska, kterej bydlí v Praze. Předtím nahrával demáče po zkušebnách všem pražskejm crustovejm kapelám a chtěl u nás prostor, kde by mohl pokračovat, tak jsme z jedný zkušebny udělali fakt malinký studio s live roomem a control roomem a Anders tam nastěhoval svůj Dödsmord Studio projekt. Na výčet nahrávek asi nebudu mít správnou paměť. Od boku: Kafka, Sněť, No Chance of Recovery, Spots, Narcosa... Víc z hlavy nedám.

Za pár dní slavíte čtvrté narozeniny, jak objekt vyrostl od počátku svého fungování?
Utíká to rychle. Objekt byl dost vybydlenej, takže to byly čtyři roky neustálýho opravování, rekonstruování a posouvání se. Nicméně ať se tu buduje cokoliv, tak se snažíme mít na paměti historii budovy a okolí. Mě osobně se příčí, když ve čtvrtích s původní 100-150 let starou zástavbou vyrůstají skleněný kancelářský budovy, nástavby a podobně. Smíchov má neuvěřitelnej genius loci a je obrovská škoda, že ho radnice nechává napospas developerům.

Radnice se ještě rok měnit nebude, ovšem likvidační kroky můžou být nastavené na léta dopředu. Na druhou stranu - je to někde v Praze jiné? Když se třeba podívám na Rohanský ostrov v Karlíně, tam to metastázuje velmi rychle.
Tohle nebyla výtka jedný konkrétní radnici v jednom konkrétním období. To je všeobecný a dlouhodobý klima. Ve společnosti probíhá kontinuální brainwash o tom, že nedostupnost bydlení je zapříčiněna složitostí stavebních řízení, tím, že se k němu může vyjadřovat moc orgánů, lhůty jsou moc dlouhý a developerům se tím ztěžuje nová výstavba. Tohle je strašnej kalkul ze strany developerský lobby, která samozřejmě tlačí na to, aby mohla co nejrychleji postavit kdekoliv cokoliv, na čem rychle vydělá. Když jim ale dovolíme postavit na každým nezastavěným dvorku nebo parku vysokou skleněnou budovu, tak to ceny nemovitostí nesníží.

Můžeš to upřesnit?
Rozhlídněte se kolem sebe – vidíte v Praze nějakej developerskej projekt, kterej by šel s prodejníma cenama dostavěnejch bytů pod tržní cenu? Finální prostory v nových objektech se v nejlepším prodávaj na nejvyšší možný cenový hranici, většinou jde vyloženě o byty s nálepkou „luxusní bydlení“, plus dost často se nakonec zjistí, že v tom slavným novým projektu žádný byty ani nebudou. A ruku na srdce – jak často od politiků slýcháme a čteme ve zprávách o tom, jak v rámci boje za dostupný bydlení musí rozvázat developerům ruce a nechat je víc stavět? Ve výsledku za pár let zjistíme, že lidi s nižším příjmem stejně nemají kde bydlet a ceny bytů v Praze neklesly, ale úplně jsme si zprasili centrum města bujarou výstavbou, na kterou se později bude koukat jako na devadesátkový podnikatelský baroko.

Momentálně prochází schvalováním novej stavební zákon, kterej rapidně omezuje vstupování do stavebního řízení, omezuje možnost památkářů, sousedů a dalších, aby se k novým projektům vyjadřovali a korigovali je, což je totální výhra developerský lobby. Pokud by stát a vláda nebo radnice myslela řeči o snaze dostupnýho bydlení vážně, měla by se naopak snažit prostory držet a pokoušet se o vlastní výstavbu regulovanýho bydlení. Neviditelná ruka trhu ceny bytů nesníží. Možná by to tak fungovalo na venkově, kde není takovej přetlak, ale ne v Praze, kde dochází základní komodita – místo. Developing v centru města je z morálního, ekonomickýho i estetickýho hlediska zlo.


NĚCO POZITIVNÍHO

Jak se vás dotkl koronavirus?
Zásadně. Některý části jsou úplně paralyzovaný, většina externích subjektů, restaurace a další to s většíma či menšíma šrámama překlenula a s těma třema nebo čtyřma zavřenýma měsícema se nějak popasovaly. Nejhůř je na tom Underdogs' a zmiňovanej Fluffwheels, pro který výpadek trvá zatím půl roku, ale už teď se ví, že minimálně v příštím půlroce se situace nezmění. Underdogs’ je přesně to místo, který je postavený na nezávislý progresivní muzice a jejich obecenstvo chodí na klubový kapely tourující z různejch končin zeměkoule. To bohužel rok 2020 neumožňuje a osud Underdogs’ momentálně závisí na tom, jestli bude dost lokálních kapel a lokálních promotérů s chutí participovat.

Vyhledáváte spoluúčasti?
Underdogs’ jsou autonomní parta, takže bych neměl mluvit za ně. Oni si velkou část programu dělali sami, právě postavenou na zahraničních kapelách, na který momentálně můžeme zapomenout. Plus tu akce dělalo x promotérskejch kolektivů, který maj stejně zablokovaný možnosti. Momentálně máme za sebou půl roku v tomhle módu, což je neuvěřitelně dlouhá doba na fungování bez fungování. V Praze jsou desítky klubů, který si všechny zaslouží podporu. A nevypadá to, že by se v brzký době cokoliv měnilo, takže se obávám, že leckomu dojde dech. A to je na tom vlastně to nejhorší, že z věcí, ze kterých máš radost a předáváš tu radost dalším, se stane, že vymýšlíš, jak to udělat, aby ti nedošel dech.

Co se týče externích promotérů, tak to začal být kámen úrazu. Dřív věci fungovaly tak, že to byla spolupráce dvou subjektů, který si měli co nabídnout – venue se postará o funkční vyhovující prostředí, promotér se postará o program, a je to win-win, kdy jsou všichni spokojení. Momentálně je téměř jistý, že promotér nebude mít krásnou akci, kterou si představuje, protože dřív nebo později přijde zas nějaký pravidlo, který se mu nebude líbit. Část promotérů vyčkává a zmrazuje svoji činnost, část se snaží něco vymejšlet, ale drtivá většina akcí stejně končí zrušením. Co sleduju program Underdogs’ nebo pár našich eventů na půdě, vidím, že scénář je jak přes kopírák – promotér si zarezervuje termín, pár týdnů se všechno domlouvá a pak vyjde nějaký nový vyhlášení, že bary musej končit o půlnoci nebo že budou ve vnitřních protorách povinný roušky. Promotér se rozhodne, že to nebude akce podle jeho představ a zruší ji, respektive přesune na jaro 2021, což v podstatě znamená, že se ruší, protože víme, jak dopadlo přesouvání akcí z jara na podzim 2020.

Mně to přijde samozřejmě smutný, protože když vidíte situaci z druhý strany, tak si uvědomíte, že kluby nemůžou rok fungovat s tím, že budou neustále domlouvat akce, věnovat se přípravám a pak je rušit, aniž by cokoliv proběhlo. Ještě víc smutný je, že rušení je často jen proto, že promotér si řekne, že když se musí končit o půlnoci, tak to nebude ono. Zaprvý promotéři se musí smířit s tím, že akce teď prostě budou s rouškama a každej měsíc s nějakým novými nařízeními kolem, kterýma všichni musíme prokličkovat. Zadruhý pokud budou kluby vystaveny fungování, který jsem popsal, tak tady na jaře už nebudou. Nechci bejt nevděčnej, ale pro kluby je v momentální situaci každá zrušená akce jen další hřebík do rakve.

Jak se popasovala s pandemií celá hudební scéna? Nějaká pozitiva?
Moc rád bych řekl něco pozitivního, ale obávám se, že žádný pozitivum koronavir a hudební scénu nespojuje. Shutdowny klubů, pravidla ohledně cestování a všeobecně fakt, že nevíte, co bude zítra, v podstatě vypnul veškerej touring network. Bez klasickejch klubovejch koncertů kapel na turné nemůže hudební scéna fungovat. Myslím, že v červnu, kdy po třech měsících padl ten nejpřísnější zákaz, proběhlo pár koncertů, kam kapelám/promotérům dorazilo nečekaně velký množství lidí na koncert, a proběhlo pár lokálních festivalů s překvapivě vysokou účastí, ale tyhle krátkodobý “úspěchy” nepovažuju za pozitivum, protože zvýšenej zájem už netrvá a byl to jen odraz toho, jak velká majorita živý muziky byla nebo stále je pohřbená.


KTERÝ MÍSTA PŘEŽIJOU

Jsou nějaká nařízení vlády, která by vám pomohla k fungování?
Vědět dopředu, s čím se dá počítat za měsíc nebo čtvrtrok, by určitě bylo fajn, nicméně se obávám, že tohle vláda stejně nemůže dopředu vědět. Jejich současný veletoče, ujišťování, že ví, co dělají, unáhlený zákazy, rozhodování na základě průzkumů nálad veřejnosti a dirigování situace tak, aby nepřišli o voliče, je jedna věc, ale upřímně si musíme přiznat, že oni bohužel nemůžou dát jasný pravidla na příští půlrok, protože prostě nevíme, jak se věci budou vyvíjet.

Věci mají docela jasný obrysy. Virus sám od sebe nezmizí, svět vyhodnotil, že narozdíl od jiných epidemií a nemocí tahle stojí za zastavení chodu společnosti, takže svět bude v tomhle stand-by modu fungovat, dokud se nevyvine vakcína, a my, co jsme ve stand-by modu nepoužitelní, bychom si logicky měli hledat jiný pole působnosti. Vláda ekonomicky podrží v kultuře oficiální sektor a to, co je mimo střední proud a doteď fungovalo na vlastních nohách nějak alternativně nebo neoficiálně, se nejspíš potopí.

To nejsou nadějné vyhlídky. Co bys v tom případě šel dělat?
To je vlastně dobrá otázka, kterou bych si měl položit. Já jsem vystudovanej stavební inženýr, ale v oboru už mi ujel vlak, protože propočítat statiku nosných konstrukcí už bych asi nezvládl. Navíc když se něčemu věnuju, tak při tom nepřemejšlím, že bych se tím neprokousal a dělal něco jinýho. Takže plán je prokousávat se tak dlouho, až bude možný posbírat, co zbylo, a pokračovat dál.

Které aktivity v rámci města nebo republiky ti dávají smysl, čemu fandíš?
Já vždycky věřil v aktivity, který lidi dělali odspoda a bez nějakejch kompromisů. V momentě, kdy kvůli nějakýmu růstu, popularitě, rozšíření do jinejch sfér a podobně se kompromisy začnou dít, přestávaj mě ty věci bavit. Zároveň jsem žánrově omezenej nejen politicky, ale i hudebně. Vždycky jsem měl rád hardcore/punk a stejně jako mě v devadesátkách nechala chladným vlna techna, na kterou přeskočila celkem velká část undergroundovýho punku, tak mě momentálně vůbec nezajímá trend elektra, trapu, grimeu a podobnejch věcí. Největší smysl mi dávají místa jako třeba SFmini nebo Hella.

Lze Eternii podpořit i mimo benefit?
Určitě ano, benefit je míněnej spíš symbolicky. V minulosti jsme si za svý průšvihy i úspěchy mohli sami a tak to má bejt. Teď se stalo něco, při čem oficiálně říkáme, že jsme v SOS stavu, že každá koruna, kterou u nás lidi utratí, najde svůj účel, ale hlavně to má vyslat do světa signál přesně kvůli tomu, na co se ptáš. Podpořit nás jde i mimo tenhle jeden koncert. Prostě a jednoduše na nás nezanevřít a i v době, kdy místa, který máte rádi, nemůžou nabízet tak kvalitní program, jakej byste si představovali, kdy kluby nemůžou dělat tak dobrý koncerty jako dřív, potřebujou vaši kontinuální podporu víc než kdykoliv jindy. To platí nejen o nás, ale o každým nezávislým místě, a myslím, že současná podpora rozhodne, který místa přežijou a který padnou.

S kapelami, které na benefitu zahrají, máte jistě dobré vztahy.
Ano, když jsme se rozhodli, že koncert uspořádáme, tak jsme oslovili asi dvacet kapel našich kamarádů. Tak vznikl playlist. To je ostatně hlavní myšlenka celýho projektu - určitá pospolitost a vstřícnost lidí, který věří v podobný hodnoty a jsou naladěni na stejnou vlnu.

Nejoblíbenější jídlo v Eaternii?
Na tohle asi nepůjde odpovědět objektivně. Bez eaternijních burgerů by můj život už nebyl kompletní. Ale škoda, že se neptáš na drinky, protože naše sodovka je strašně našlápnutá - takový bublinky jinde nenajdeš.

PS: Rozhovor vznikal v průběhu několika posledních, proměnlivých měsíců, a jestli bude narozeninový večer, je otázka. Underdogs' za pár dní zamkne své dveře a otevře je až budou podmínky lepší. Nicméně podpořit ho lze na Patreonu, držme jej nad vodou!


Info

Eternia Smíchov
web Eternie

Narozeniny Eternie vol. 4 / benefit na provoz za dob krize
2. 10. 2020 17:00
Eternia Smíchov, Praha
fb událost

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Marek Hovorka (Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava): Otevřít netušené obzory

Aneta Martínková 27.10.2020

Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava letos proběhne online. Jak si udělat festival v obýváku? Řekl nám to jeho ředitel Marek Hovorka.

Douška vydavatelská: Indies Scope

redakce 26.10.2020

Majitel Indies Scope Milan Páleš nám prozradil, na co se těší i co nového objevil.

Vstupní prohlídka: Homes

redakce 18.10.2020

Homes je dvaadvacetiletý slovenský popový talent, songwriter & producent, kluk s kytarou, laptopem a intimními písněmi.

Vstupní prohlídka: Voluptas

redakce 14.10.2020

Ve vstupní prohlídce nechávají blackmetaloví Voluptas nahlédnout své inspirace a libůstky. Knihy i pivo, temnota i humor, seznamte se.

Douška vydavatelská: Gergaz

redakce 12.10.2020

Gergaz je slovenské hudební DIY vydavatelství, které se věnuje převážně kvalitní slovenské elektronice a alternativě. Co chystají, co poslouchají, co vyhlížejí?

Vstupní prohlídka: Člověk krve

redakce 06.10.2020

Upřímnost i naivita, texty o životě v krajinách u Stříbrné Skalice, o hloubkách lesů, skal, ruin i vlastní duše.

Marcela Steinbachová (Kruh): Den architektury je karanténní festival

su 03.10.2020

Den architektury se za několik let stal jedním z největších architektonických festivalů v Evropě.

Michael Gira (Swans): Nebyť karikatúra

Lucia Banáková 23.09.2020

Michael Gira má bohatý životopis, začína zložitým detstvom, nie každému sa podarí osláviť šestnáste narodeniny vo väzení za predaj hašišu v Jeruzaleme. Rozhovor.

Deset lásek ze Žižkova: Pavel Karous

redakce 19.09.2020

Deset tipů na to, čeho si při příští návštěvě všimnout, kam zajít na pivo a kde si zanadávat na necitlivou výstavbu od autora projektu Vetřelci a volavky.

Vstupní prohlídka: Sketchbook Quartet

redakce 15.09.2020

Sketchbook Quartet je vídeňský jazzový kvartet, jehož členové sdílí svěží pohled na hudební improvizaci a kreativitu. Jaké další indicie nám dali?