Články / Reporty

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý | Články / Reporty | 11.03.2020

Štýrský Hradec je město malé, ale kouzelné; remix Znojma, Kutné Hory a Brna. Jasnou dominantou je Hradní vrch (Schlossberg), pod kterým se rozkládá historické centrum zařazené na seznam UNESCO. Středověký základ doplňuje habsburské baroko, secese i současné stavby a kostely, hradbami a obecně zajímavými zákoutími se to tu jen hemží. Za zvláštní zmínku stojí nespočet dvorků a atrií, z nichž je většina volně přístupná. Podrobný report vyjde v dalším čísle Full Moonu, zatím vybíráme několik zásadních prostorů a vystoupení.

Hatis Noit & Vincent Moon x Mausoleum
Japonská experimentální zpěvačka vystoupila spolu s francouzským filmařem v bohatě zdobené hrobce Ferdinanda II. ve velmi neobvyklém formátu. Dvojice v Grazu předem natočila video, které posloužilo nejen jako projekce, ale také jako zdroj terénních nahrávek, které Moon manipuloval. Zčásti přitom šlo přímo o zpěv Hatis Noit, která tak často doprovázela své minulé já nebo jej naopak vedla. Tohle zdvojení bylo fascinující, zároveň ale konceptem neutrpěla hudební stránka.

The International Nothing x Forum Stadtpark Keller
Sklep kulturního centra uprostřed parku byl nejobyčejnějším prostorem festivalu, právě tady ale proběhlo asi nejsilnější vystoupení. Dvojice klarinetistů The International Nothing hrála takřka bez světel, akusticky, pro pár lidí a výsledky byly intimní a nesmírně působivé zároveň. Duo pracovalo s psychoakustikou („slyšením věcí tam, kde nejsou“) a dolovalo z nástrojů naprosto neuvěřitelné zvuky. Třeba když v nesmírně klidném a precizním setu začal jeden z klarinetistů „hrát“ na nástroj třídenním strništěm.

Roi Vaara x veřejnost
Přiznáváme, že na finského performera Roie Vaaru jsme šli s poťouchlým očekáváním zvukového bordelu a veřejného znechucení. Proč? Vaara podle programu už od 80. let provozuje vystoupení, kdy za sebou tahá elektrickou kytaru po dlažbě. Tenhle popis už ovšem neuvádí, že to není jen tyjátr, ale dotažený koncept. Fin připomněl plochy Earth nebo Sunn O))), ovšem s podivnými disharmoniemi a místy naprosto nepochopitelnými detaily. Buranské reakce okolojdoucích tu nebudeme rozebírat, ale když na závěr dvouhodinového pochodu Vaara došel před kostel Panny Marie Pomocné, kde začínala hrát skladba Charlemagne Palestiny pro zvony, byla to čirá transcendence.

Jessy Lanza x Dom im Berg
Na vrchu Schlossberg se stále nacházejí zbytky hradu, v současnosti je ale minimálně stejně zajímavé to, co se nachází v něm. Skála je provrtaná katakombami, tunely a šachtami a vede skrze ni obří výtah s nejdelší indoorovou skluzavkou na světě (bohužel jsme nestihli vyzkoušet). Zároveň se v těchto prostorech hluboko pod skalním masivem nachází trojice klubů, kde probíhal noční program. Ten byl v rámci Elevate přes pár silných setů – 3Phaz, Giant Swan – spíš slabší položkou. Částečně to byl problém konzumního techna, částečně špatné konstelace okolností. Příjemný, nikoli banální elektronický pop Jessy Lanzy padl za oběť pártychtivému davu i nedomyšlenému zvuku a v prostoru se zkrátka rozplynul. Jen pár posledních skladeb fungovalo obstojně. Podobný osud stihl i set zvukově spřízněné Ouri.

Acousmonium x MUMUTH
Poněkud utajenou specialitou letošního Elevate byla přítomnost legendárního prostorového „soundsystemu“ Acousmonium, který navrhli v 70. letech výzkumníci z francouzského institutu Le Groupe de recherches musicales (GRM). Retrofuturistická sestava byla umístěná v působivém moderním prostoru MUMUTH, kde se sešla vyloženě allstar sestava experimentální hudby. Nejvíce nás přitom zaujaly neexistující lidovou hudbou nasáklá skladba Petite symphonie intuitive pour un paysage de printemps od elektroakustického mistra Luca Ferrariho, zvukový dokument z těžebních oblastí Ore od B. J. Nilsena a, neshodně, méně známá francouzská skladatelka Michèlle Bokanowski (Václav), která využívala doslovnějších, ale důmyslných melodií a hypnotizujících smyček, a virtuózní korejská cellistka Okkyung Lee (Jan), která dokázala přesvědčivě podat i naprostý rozpad kompozice.

Info

Elevate Festival 2020
4.-8. 3. 2020 Štýrský Hradec, Rakousko

foto © Valerie Maltseva, Clara Wildberger, David Visnjic (Elevate Festival)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...