Články / Reporty

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý | Články / Reporty | 11.03.2020

Štýrský Hradec je město malé, ale kouzelné; remix Znojma, Kutné Hory a Brna. Jasnou dominantou je Hradní vrch (Schlossberg), pod kterým se rozkládá historické centrum zařazené na seznam UNESCO. Středověký základ doplňuje habsburské baroko, secese i současné stavby a kostely, hradbami a obecně zajímavými zákoutími se to tu jen hemží. Za zvláštní zmínku stojí nespočet dvorků a atrií, z nichž je většina volně přístupná. Podrobný report vyjde v dalším čísle Full Moonu, zatím vybíráme několik zásadních prostorů a vystoupení.

Hatis Noit & Vincent Moon x Mausoleum
Japonská experimentální zpěvačka vystoupila spolu s francouzským filmařem v bohatě zdobené hrobce Ferdinanda II. ve velmi neobvyklém formátu. Dvojice v Grazu předem natočila video, které posloužilo nejen jako projekce, ale také jako zdroj terénních nahrávek, které Moon manipuloval. Zčásti přitom šlo přímo o zpěv Hatis Noit, která tak často doprovázela své minulé já nebo jej naopak vedla. Tohle zdvojení bylo fascinující, zároveň ale konceptem neutrpěla hudební stránka.

The International Nothing x Forum Stadtpark Keller
Sklep kulturního centra uprostřed parku byl nejobyčejnějším prostorem festivalu, právě tady ale proběhlo asi nejsilnější vystoupení. Dvojice klarinetistů The International Nothing hrála takřka bez světel, akusticky, pro pár lidí a výsledky byly intimní a nesmírně působivé zároveň. Duo pracovalo s psychoakustikou („slyšením věcí tam, kde nejsou“) a dolovalo z nástrojů naprosto neuvěřitelné zvuky. Třeba když v nesmírně klidném a precizním setu začal jeden z klarinetistů „hrát“ na nástroj třídenním strništěm.

Roi Vaara x veřejnost
Přiznáváme, že na finského performera Roie Vaaru jsme šli s poťouchlým očekáváním zvukového bordelu a veřejného znechucení. Proč? Vaara podle programu už od 80. let provozuje vystoupení, kdy za sebou tahá elektrickou kytaru po dlažbě. Tenhle popis už ovšem neuvádí, že to není jen tyjátr, ale dotažený koncept. Fin připomněl plochy Earth nebo Sunn O))), ovšem s podivnými disharmoniemi a místy naprosto nepochopitelnými detaily. Buranské reakce okolojdoucích tu nebudeme rozebírat, ale když na závěr dvouhodinového pochodu Vaara došel před kostel Panny Marie Pomocné, kde začínala hrát skladba Charlemagne Palestiny pro zvony, byla to čirá transcendence.

Jessy Lanza x Dom im Berg
Na vrchu Schlossberg se stále nacházejí zbytky hradu, v současnosti je ale minimálně stejně zajímavé to, co se nachází v něm. Skála je provrtaná katakombami, tunely a šachtami a vede skrze ni obří výtah s nejdelší indoorovou skluzavkou na světě (bohužel jsme nestihli vyzkoušet). Zároveň se v těchto prostorech hluboko pod skalním masivem nachází trojice klubů, kde probíhal noční program. Ten byl v rámci Elevate přes pár silných setů – 3Phaz, Giant Swan – spíš slabší položkou. Částečně to byl problém konzumního techna, částečně špatné konstelace okolností. Příjemný, nikoli banální elektronický pop Jessy Lanzy padl za oběť pártychtivému davu i nedomyšlenému zvuku a v prostoru se zkrátka rozplynul. Jen pár posledních skladeb fungovalo obstojně. Podobný osud stihl i set zvukově spřízněné Ouri.

Acousmonium x MUMUTH
Poněkud utajenou specialitou letošního Elevate byla přítomnost legendárního prostorového „soundsystemu“ Acousmonium, který navrhli v 70. letech výzkumníci z francouzského institutu Le Groupe de recherches musicales (GRM). Retrofuturistická sestava byla umístěná v působivém moderním prostoru MUMUTH, kde se sešla vyloženě allstar sestava experimentální hudby. Nejvíce nás přitom zaujaly neexistující lidovou hudbou nasáklá skladba Petite symphonie intuitive pour un paysage de printemps od elektroakustického mistra Luca Ferrariho, zvukový dokument z těžebních oblastí Ore od B. J. Nilsena a, neshodně, méně známá francouzská skladatelka Michèlle Bokanowski (Václav), která využívala doslovnějších, ale důmyslných melodií a hypnotizujících smyček, a virtuózní korejská cellistka Okkyung Lee (Jan), která dokázala přesvědčivě podat i naprostý rozpad kompozice.

Info

Elevate Festival 2020
4.-8. 3. 2020 Štýrský Hradec, Rakousko

foto © Valerie Maltseva, Clara Wildberger, David Visnjic (Elevate Festival)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ať je tahle noc nekonečná (Fvck_Kvlt + Dušan Vlk)

Filip Peloušek 04.03.2024

Už dvě hodiny před začátkem sedím v přízemním baru Akropole, kde několik jedinců zkouší štěstí a poptává lístky na beznadějně vyprodanou akci ze série Pulz.

Nečekaný drift jinam (Gaika)

Jáchym Rainisch 02.03.2024

Drift představuje v jeho tvorbě výrazný posun od dancehallu a rapu a naživo je transformace dokonána. Další zvuky sice nemizí, ale jsou jen v podkresu a přehlušeny.

No importa tu cara, importas tu (Austin TV)

Kryštof Kopec 27.02.2024

Když na jaře minulého roku Austin TV oznámili comebackový koncert, lístky se vyprodaly během tří minut.

Co se děje v pokojíčkách (Holly Humberstone)

Klára Řepková 22.02.2024

Koncert je stejně jako její tvorba hořkosladká óda na ranou dospělost se všemi intenzivními láskami, propitými večery i pocity neukotvenosti a opuštění a hledáním sama sebe.

Brutalita v croptopu (Knocked Loose & Deafheaven)

Marek Hadrbolec 21.02.2024

„I wanna to see all of you stage dive!“ Bryan Garris dává povel a mosheři se sápou na půlkruhové pódium, jen aby na jeho druhé straně přistáli do propletence hlav,…

Řev tříští mramor (Napalm Death)

Kryštof Kočtář 15.02.2024

Agresivní diktát prokládaly milé pauzy, kdy Barney Greenway přítomné vzýval k odmítnutí nenávisti ve prospěch solidarity či hledal majitele nalezeného mobilu.

Cit pro pochmurnost (Of the Wand And the Moon)

Kryštof Kočtář 07.02.2024

Kim Larsen z Of the Wand & the Moon přiznaně kráčí po cestě, kterou vyšlapal legendární projekt Death in June. Někdy je tento krok jistý, jindy méně...

Večer střízlivého hardcore-punku (Magnitude & co.)

Marek Hadrbolec 07.02.2024

„Praha je asi moje nejoblíbenější město v Evropě,“ deklaruje Russell Bussey, zatímco neúnavně poskakuje po pódiu a bez ustání burcuje publikum k větší aktivitě.

Architekti metalcoru (Architects & co.)

Timon Láska 06.02.2024

Do Prahy si Architects kromě zvukově i rytmicky vyšperkovaného, více než devadesátiminutového vystoupení přivezli také spektakulární vizuální doprovod.

Slow travel CTM 2024

Andrea Bodnárová 04.02.2024

Fronta u Betonhalle je úctyhodná a uvnitř je téměř nedýchatelno. CTM otevírají Moundabout, dva týpci, co zpívají o mrtvolách v rašeliništích.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace