Články / Reporty

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář | Články / Reporty | 15.03.2024

Ačkoli bylo podium spoře oděno zprvu triem a posléze duem muzikantů, prostor Kabinetu Múz v obou případech štědře zaplnila pestrá mnohočetnost zvuků. Za pomocí loopingu totiž jak brněnští Kochlea, tak berlínští hackedepicciotto postupně splétali jednotlivé zvukové linky do mnoha pevných provazců větvících se hypnoticky napříč sálem. A přestože byla tkaniva z rozdílných materiálů co do žánru i atmosféry, v obou případech svedla příjemně obtočit a zamotat hlavu.

Instrumentální set trojčlenné kapely Kochlea stál na kooperaci saxofonu, bicích a baskytary. Zvuku dominovaly salvy odrážejících se ozvěn, které ruku v ruce s postupně přicházejícími lidmi prosycovaly sál. Spíše abstraktnějším a zastřeným plochám přemosťujícím do snových dálek sekundovaly úderné a přímočaré pasáže. Ty pak působily jako závěry dobře vypointovaných historek. Jejich intenzitu způsobilo pečlivé budování vhodného odrazového můstku, z nějž jsme byli vždy vymrštěni až nad oblaka snového oparu a paradoxně tak vráceni nohama na zem. V těchto chytlavých pasážích dali Kochlea vzpomenout některých momentů z alba A Talayapa project maďarských Trottel, kteří rovněž dokázali, nakolik mohou saxofon, bicí a basa generovat energii nabíjející a živelnou.

Jak název napovídá, projekt hackedepicciotto představuje Alexandera Hackeho, známého především z role basáka v Einstürzende Neubauten, a jeho manželky Danielle de Picciotto, umělkyně spolupracující v minulosti například s The Tiger Lillies či Tomahawk. Na aktuálním turné se dopravují pouze vlaky, a to i přes diskomfort spojený s četností zavazadel. Během koncertu se totiž v rukou páru prostřídaly housle, niněra, citera, perkuse či basová kytara. Největším překvapením byl Hackeho hrdelní zpěv natolik umný a „autentický“, až jsem jej na studiových albech mylně pokládal za vysamplovaný.

Právě touto vokální technikou Hacke set započal. Po zvukové stránce v něm duo – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin pocházejících z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu. Rituál byl tedy inscenován jak skrze užití mj. prvků irské lidové hudby, tak taneční elektroniky. K nejpůsobivějším pasážím pak patřily ty spíše uniformní, rituálně vtahující – například Hackeho procítěné bubnování za doprovodu atmosférického ječení houslí de Picciotto a dunění loopované basy ve druhém plánu.

Ze dna spirály cyklických a multiplikovaných melodií byla cesta dlouhá, set hackedepicciotto trval zhruba devadesát minut, nicméně průvodci působili mile a starostlivě. Jednotlivé skladby věnovali svým přátelům či rodičům a jaksi familiárně pak po koncertu působil i Hacke, když se pohyboval v Kabinetu Múz a bezstarostně si u toho prozpěvoval. O to víc se člověk těší na turné Einstürzende Neubauten, které proběhne na podzim.

Info

Hackedepicciotto (de) + Kochlea
13. 3. 2024 Kabinet múz, Brno

foto © Jan Svora

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace