Full Moon Stage 2022: Health

Skupina vzešla z dnes už legendárního losangeleského klubu The Smell, který dal vzniknout originálnímu noisepopovému zvuku, formovanému jmény jako No Age, Mika Miko, Abe Vigoda nebo právě Health. „Prostě jsme seděli v temné místnosti bez oken a pokoušeli se přijít na to, jak napsat písničku,“ říkají zpětně. Rok po svém založení, tedy na podzim 2007, vydali Health eponymní debut a renomovaný server Pitchfork se mohl přetrhnout, aby vystihl jeho náladu. Psal tehdy o netušené kombinaci Boredoms, Deerhoof, Liars a Black Dice. Hluk, tu něžný, tu brutální, a někde pod tím vším nánosem několika hudebních vrstev pohřbené melodie. To je kvalita, která Health zůstala, a nic na tom nezměnil ani pozoruhodný vývoj, který prodělali v následujících letech.

O dva roky později původní sestava Jake Duzsik (kytara, zpěv), John Famiglietti (baskytara), Jupiter Keyes (kytara, syntezátory) a Benjamin Jared Miller (bicí) vydává album Get Color, jehož název je příznačný. Ke kombinaci noiserockového běsnění a popových elementů přidala nemalou porci syntezátorových linek a vykvetla do krásy. Malé kluby Health vyměnili za předskakování Nine Inch Nails a psalo se o nich jako o objevu roku. Svůj status potvrzovali každým koncertem, ale k nahrání nového materiálu se dlouho nemohli dostat. Došlo k tomu až roku 2015 na desce Death Magic, která opět znamenala posun v jejich tvorbě. Živelné hlukové výboje i slabost pro popové melodie zůstaly, ale sonická špína, charakteristická pro jejich nahrávky, byla najednou pryč. A zámořská média obdivně psala o mixu „surového hluku a děsivých vokálních melodií“, na kterém se podepsali i producenti The Haxan Cloak nebo Arca.

Magazín Full Moon psal o albu Vol. 4 :: Slaves of Fear z roku 2019 takto: „Hlukařský přídomek trojici z LA zůstal z dob noisových štěků jejich prvních dvou alb, v současné opulentní synthové EBM produkci však nabral zcela nový význam.“ A frontman Jake Duzsik v souvislosti s posunem jejich zvuku přiznává lásku k hard rocku, když zmiňuje vlivy Black Sabbath a Led Zeppelin, zároveň tvrdí: „Je to zároveň naše nejtemnější a nejtvrdší deska, míň popová, víc industriální.“ Od Slaves of Fear vydali Health ještě kolekci Disco 4: Part 1 (2020) a o rok později také její remixovou podobu Disco 4+, na které se podíleli například Ghostemane, Soccer Mommy nebo The Soft Moon.

Žádná nahrávka ale nemůže dostatečně dobře vystihnout energii a živelnost jejich koncertů. Co tedy očekávat od Health živě? Citujme opět Full Moon, který psal o jejich posledním vystoupení u nás takto: „Byla to zábava, a přece s nejednoznačnými a zásadními přesahy. Health fungovali jako dokonalé ztělesnění konceptu ‚ubavit se k smrti‛. V setu zněly fráze jako ‚jsi sám‛, ‚umrtvi se‛ nebo ‚jsme otroci strachu‛ a podobné pesimistické nebo rovnou nihilistické slogany. Ale zněly v kontextu hédonistické, konzumní hudby. Nekonečné kokainové večírky, jež některé klipy Health evokují, slouží jako symbol prázdnoty, ale také vypadají jako velká, náležitě sebedestruktivní legrace. Health byli hysteričtí, umělí, prázdní a nehorázně zábavní.“