Hledání hlasu (Obongjayar)
„Chtěl jsem složit hudbu, kterou bych mohl od začátku do konce poslouchat, když večer vyrazím ven,“ vypichují jedno z jeho prohlášení promomateriály k festivalu Pop Messe, na němž v létě vystoupí.
Po poslechu skladeb jako Isyantar nebo Yalnız Ölü Balıklar Akıntıyı Takip Eder budete chtít jediné: vidět je na pódiu.
Turecká trojice Lalalar existuje pátým rokem, za sebou má pouze pár singlů a loňské album, ale na hudební scéně nepředstavuje žádné nováčky. Ostatně Ali Güçlü Şimşek, Barlas Tan Özemek a Kaan Duzarat doprovázejí mimo jiné tureckou zpěvačku Gaye Su Akyol, a to je ta nejlepší škola.
Zároveň jdou vlastní cestou, kulturní magazín UNI je charakterizuje následovně: „Ačkoliv je anatolský rock 70. let aktuálně celosvětově v kursu, s fanoušky retrouhlazených Altın Gün se Lalalar totálně míjejí. Patří do undergroundu, ne na nablýskaný ceremoniál Grammy; nehladí bezstarostností, útočí elektro-rockem, rapovými vokály, temnými zvukovými stěnami, industriál halí do psychedelie a je jedno jestli hrají na kytary nebo loutny, pořád se bavíme o punkové energii.“
Anatolská klasika, ale rovněž drsněji pojaté turecké arabesky, milostné písně předměstské chudiny, ale i nečekané prvky jako třeba rytmy bhangry nebo egyptské smyčce. Vítejte ve světě jejich loňského debutového alba Bi Cinnete Bakar, plného omamujících psych-popových písňových spletenců. Po poslechu skladeb jako Isyantar nebo Yalnız Ölü Balıklar Akıntıyı Takip Eder budete chtít jediné: vidět je na pódiu. Citujme ještě jednou UNI: „Existuje názor, že jejich extatické koncerty připomínají dobrý sex. Jak komu, každopádně istanbulská trojice si s vámi pohraje tak, že na to budete ještě dlouho vzpomínat.“
Máte již předplatné?Přihlásit se
Tento článek je zdarma. Pořiďte si předplatné a můžete číst všechny naše články.
Možnost kdykoliv zrušit
