Jan Fic aneb westernový příběh s bluesovým hrdinou a otevřeným koncem

Album nazvané Potom složil a natočil zpěvák, kytarista a kytarář Jan Fic. Autorské písně plné silných výpovědí o současné době produkoval Martin E. Kyšperský. Novinka je druhou řadovou nahrávkou originálního písničkáře po vstupu na jeho sólovou dráhu a daleko blíže než k bluesrocku má k indie folku. Jedenácti písňová kolekce zachycující střet poety s realitou vychází 11. září 2020.

10+1 hudebních lásek Jana Fice si můžete poslechnout zde

Jan Fic avizoval novou nahrávku před časem singlem Podvedená generace. Už tato píseň ukázala, že celé album bude o výpovědi současného stavu generace, která většinu života prožila až po pádu komunismu. Síla příběhů a obrazotvornost textů Jana Fice je jen jednou z částí jeho druhé řadové desky. Z bluesového oparu barově špinavých melodii se prodralo ven jedenáct skladeb a tvoří silnou kolekci originálního písničkáře. „Moje předchozí album bylo hudebně mostem mezi mou bluesovou minulostí a folkem. Bylo tam pořád ještě víc cítit právě to blues. Současné Potom je už blues podle mě spíš tématy a náladou než formou. Uvědomil jsem si, že se fakt nemusím nechat ničím omezovat,“ říká Jan Fic. Dotvořit skladby do finální podoby pomohl Martin E. Kyšperský, leader kapely Květy. Výsledný zvuk je tedy na hony vzdálen uhlazenému popfolku, ale naopak skvěle vystihuje i místy ponurou atmosféru, kterou v sobě písničky mají.

Spolupráce s Martinem E. Kyšperským a Janem Ficem vyústila i do koncertní podoby. „Producentská role u mých nahrávek, to byla souhra náhod, ale jsem za ni strašně rád. Martinovi jsem stavěl i opravoval nějaký nástroje a tahle spolupráce prostě vyplynula. A troufnu si říct, doufám, že nadšení a spokojenost je oboustranná, takže v tom vesele pokračujeme na koncertech.“ Kdo znal předchozí kapelu Jana Fice The Weathermakers, bude možná na koncertech trochu zaskočen. „Ačkoliv blues miluju, nemám v sobě jen tenhle žánr,“ přiznává Jan Fic. „Sólový hraní mi dává větší svobodu. Vystupuju jako písničkář sám, to mě baví, je to osobní, intimní. Ale taky mám rád zvuk a náladu kapely, mám rád, když je občas muzika nářez, takže když můžu zahrát s celou kapelou (a troufnu si říct, že moje současná koncertní sestava je fakt dost silná), jsem za to hrozně rád a hodně mě to nabíjí.”