Kachličky, potrubí a Ogrom Circus. Hudba se promítla do cihelných zdí a utkvěla na záznamu videokamery.
V německé továrně na droždí už se dávno vyrábí i jiné produkty. Její část byla rekonstruována na nahrávací studio, ve kterém Ogrom Circus nahráli píseň a videoklip k singlu Callow Man z druhé dlouhohrajcí desky What the sea once took.
Hudba se promítla do cihelných zdí a utkvěla na záznamu videokamery.
Píseň byla nahrána za pomoci Rhyse Braddocka ve staré drožďárně Rabryka v Görlitzu. Malá část továrny byla přestavěna na nahrávací studio Tonlabor, ve kterém také kapela nahrála celé album. Minulý rok zde kapela natočila klip s Henningem Wieneckem, který kapelu sledoval napříč rozlehlým objektem, aby zde natočil atmosférický klip.
Slova jako autenticita hubnou, když člověk vidí, kolik neautentické práce stojí její udržování. Ještě těžší je se vypořádat se s mizící jistotou, že kdokoliv, kdo se na obrazovkách objeví, je hmatatelná osoba...
Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?
„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.
Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.
Nejde o vyčerpávajícího průvodce ani analytický rozbor každé položky, spíš o intuitivní mapu vlivů, nálad a momentů, které ho inspirují. Guilty pleasure!
Má lidstvo ještě naději? Dokud existují místa jako rakouský Donaufestival, tak ano.