Slovenský producent Pkrek prichádza s ďalšou novinkou, ktorá by mala byť súčasťou jeho nového pripravovaného projektu.
Slovenský producent Pkrek prichádza s ďalšou novinkou, ktorá by mala byť súčasťou jeho nového pripravovaného projektu. Na svoj singel prizval interpretov zo zoskupenia 3MMC, ktorí sa postarali aj o vizuálnu stránku tejto skladby.
„Carlos ma kontaktoval cez web, že narazil na moju dosku vo vinylshope v Paríži a páčia sa mu moje skladby a hlavne zvuk syntetizátorov, ktorý vytváram vo svojich projektoch. Poslal mi aj jeho videoklipy a mňa zaujal najmä najtvrdší song s názvom Traparnak. V MPC-čku som mal pripravených niekoľko hudobných podkladov a jeden som vybral. Kedže tvorím albumy vždy s určitou tematikou, inšpiroval som ich k napísaniu songu, ktorý zapadá do konceptu celeho pripravovaného projektu.“
Za sebou má spolupráce s menami ako Monika Načeva, Marian Jaslovský, Karaoke Tundra, Modré hory, Moimir Papalescu, Side9000, Dj Five, Barbora Bloom, The Youniverse, Tom (Skywalker) a iní. Jeho tvorba je rozmanitej atmosféry a Pkrek ju sám pokladá za spôsob svojho vyjadrenia. Zvukový rukopis je charakteristický údernými, chaotickými bicími, melancholickými a hĺbavými melódiami, ktoré vzbudzujú dojem autorovej frustrácie a samotnú tvorbu využíva ako ventil vlastných pocitov.
Slova jako autenticita hubnou, když člověk vidí, kolik neautentické práce stojí její udržování. Ještě těžší je se vypořádat se s mizící jistotou, že kdokoliv, kdo se na obrazovkách objeví, je hmatatelná osoba...
Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?
„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.
Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.
Nejde o vyčerpávajícího průvodce ani analytický rozbor každé položky, spíš o intuitivní mapu vlivů, nálad a momentů, které ho inspirují. Guilty pleasure!
Má lidstvo ještě naději? Dokud existují místa jako rakouský Donaufestival, tak ano.