Ruské anarcho-feministky bojují proti policejnímu státu.
Pussy Riot mají další video, jak jinak než na ožehavé politické téma - Policejní stát. Volání po obraně „národních hodnot“ a represi vůči projevu nesouhlasu se státním režimem začíná být aktuálním tématem nejenom v Rusku, domovině odvážných anarcho-feministek. Svoboda kdysi vybojovaná už lapá po dechu a lid opět přitakává vládnoucí nomenklatuře, která se chápe manipulovat dezorientovaným davem. Všemu svobodomyslnému a nepřizpůsobivému rozdupe v lepším případě hračky, v horším… ani nechtějme vědět. Putin nebo Trump, "adná Ródina". No Pasarán!!!
Slova jako autenticita hubnou, když člověk vidí, kolik neautentické práce stojí její udržování. Ještě těžší je se vypořádat se s mizící jistotou, že kdokoliv, kdo se na obrazovkách objeví, je hmatatelná osoba...
Praha, O2 arena. Hubený vousatý muž se šedivými vlasy stojí na židli. V rukou housle, cele se oddává hudbě, kterou hraje, zaklání se, svíjí se, div že se ze svého vratkého piedestalu nezřítí. Vrcholí koncert Nicka Cavea & The Bad Seeds k desce Wild God. Vzpomínky, které mi vytanou na mysli při vyslovení jména Warren Ellis. Jsou pravdivé?
„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.
Dnes je The Forest poznámkou pod čarami, na kterých tančí Byrneovy ceněné soundtracky i sólovky jako The Catherine Wheel, oscarový Poslední císař, Look Into the Eyeball nebo American Utopia.
Nejde o vyčerpávajícího průvodce ani analytický rozbor každé položky, spíš o intuitivní mapu vlivů, nálad a momentů, které ho inspirují. Guilty pleasure!
Má lidstvo ještě naději? Dokud existují místa jako rakouský Donaufestival, tak ano.