Články / Sloupky/Blogy

Konvulzivní pulz Laokoon

Konvulzivní pulz Laokoon

Viktor Hanačík | Články / Sloupky/Blogy | 20.10.2022

Sedím na rohu a poslouchám „leden bude navždy sad“. Laokoon. Úsporná podzimní melancholie. Večer. Tváře chodců mizejí ve stínech.

Uvnitř potkávám Mikuláše, hlas Laokoon. Ptám se, jak se cítí. Je trochu nervózní z předvedení nových skladeb, ale to je prý normální. „Budete super!“ povzbuzuji. Dnes je křest EP cream beige v Kabinetu Múz.

Úvod těsný zvuk. Track Leden bude navždy sad odpálí show. Poté s kadencí duní starší věci s progresí, jakou kreslí spolu s Jiřím Machů, který stojí za produkcí celého projektu. S jistotou odjišťuje a moduluje elektronické party, kompaktní vyznění smyček na konci do útlumu downbeatů. TRIP mezi lyrickými monolity, jakými je Lao. Prošli dlouhou cestu, krví, potem a ohněm živých vystoupení, studiových zkušeností až k elektronicko-experimentální ekvilibristice, jakou na deskách neuslyšíte. Lao střílí oheň, ve studiu a hlavně živě. Smyčkovač a efektor a z hlasu se stává další nástroj. Světla synchronizované do rytmu bpm a zvuk těsnější než sen o tropické úžině z bassů.

Do současného tepu, který kope a bliká jako konvulzivní zvíře. Po šestém tracku jede impro, které záhy zhatí a pošlou ke dnu. Mělo potenciál. Jsou příliš přísní, kritičtí, ale užívají si moment, pulzující, manický, zloopovaný jako konstrukt skutečnosti. Výheň i fade in & out.

Snaží se přiblížit tomu, co chtějí slyšet hladoví z poslední generace milovníků klubové hudby. Prolomit skill k rap-popovému a hyperpopovému soundu. Vrstvenému a intenzivnímu klubovému vibu. Přechází na publikum. Mladé a expresivní. Sensualistické a hédonické. Rovné i zlámané.

O nejprogrejsivnějším rap-elektronickém brněnském duu současnosti nemůže být pochyb. Nástup hosta Lukáše Kurky s elektrickou kytarou, který jim hrál na EP, dotváří celistvou mozaiku zvuku. Teď. Je chvíle na zapálení špeka. Cítím ho v sále, jak houstne a rozplývá se v posledním tracku. Pohupuji se do zlámaných beatů a modře fosforeskujících stroboskopických chapadel noci. Potlesk. Poslední deska putuje k někomu domů.

Naživo ještě lepší, než jsem čekal. V noční tramvaji skládám za sebe věty v rytmu současného elektronického staccata. Taková bude krása, napsal před sto lety slavný surrealista. Takoví budou Laokoon, kteří dělají hudbu, jakou mu posluchači a aktuální možnosti dovolí. Snad jen zapracovat na komunikaci s publikem. Napětí. Progresi smyček a synthů. A dramatické expresi. Spolu s P/\stí a Arletou rapová srdcovka. Live.

Info

Laokoon
17. 10. 2022 Kabinet múz, Brno

foto © se souhlasem Laokoon

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #93: Nevíš, kde je doma?

Michal Pařízek 02.12.2022

Konec roku je vždycky na morál, letos ale připomíná horskou dráhu, jejíž obsluha si odešla někam něco zařídit a po cestě zapomněla, že má motor vypnout. Kam zmizel listopad?

Šejkr #92: „I got too much on my mind, It got clouded in my eyes.“

Michal Pařízek 18.11.2022

Na Le Guess Who? si vzpomenu i při příchodu na Václavské náměstí, kde se objevuji zrovna ve chvíli, kdy začínají Chinaski. Koncert pro budoucnost.

Hádanky z Utrechtu #4: Weird pop

Michal Pařízek 14.11.2022

Horse Lords hráli před pár dny v Praze, pár desítek lidí v Punctu si je prý užilo náramně. Tady prodávají merch po kilech ještě několik hodin po koncertě.

Šejkr #91: Mezi řečí

Michal Pařízek 04.11.2022

Na návštěvě u mušlí mě začal vyhlašovat vedle stojící týpek s tím, že jsem moc starej a co že tam jako dělám. A že budu určitě fízl. A že pozor...

Šejkr #90: Možná jednou

Michal Pařízek 21.10.2022

Když jsem se ve čtvrtek podíval, co se děje, tak jsem zapomněl na všechno. Na nemoc, na babí léto, i na Kendricka. Události z bratislavské Teplárně mě paralyzovaly.

Praskání bublin (Unsound 2022)

Zuzana Malá 17.10.2022

Unsound letos vstupuje do třetí dekády své existence a pro svou narozeninovou oslavu volí téma bublin. Ta festivalová vydrží sotva týden...

Šejkr #89: Někdo jiný, někde jinde?

Michal Pařízek 07.10.2022

Obviously, we’re not golfers. Jedno z hesel, které vetkla do erbu Full Moonu Apačka, a taky pochopitelně aluze na velkého zevla. Bezbřehý sarkasmus a hlavně pravda.

Šejkr #88: Zůstaň tu tak dlouho, jak chceš…

Michal Pařízek 23.09.2022

„Dávejte pozor na podlahu,“ zazní ve chvíli, kdy nečekaně došlápnu na ztvrdlé bahno umístěné na podlaze setmělé instalace thajsko-amerického multimediálního umělce Korakrita Arunanondchaie.

Šejkr #87: Pěna dní

Michal Pařízek 09.09.2022

Na chodníku za zdí Prezidentské (Grasalkovičovy) zahrady sbírám první letošní kaštan. Sakra, já to věděl.

Šejkr #86: Nepopsaný papír

Michal Pařízek 26.08.2022

Původně jsem zamýšlel tenhle sloupek věnovat Joe Strummerovi, minulou neděli by mu bylo sedmdesát. Nakonec z toho vylezly poznámky o smutku a růžoví delfíni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace