Liškovzduch mi stoupá do nosu (Foxygen)

Jaké je to v krajinách, kde lišky dávají dobrou noc? Jonathan Rado a Sam France, lišáci podšití, všemi mastmi mazaní, hrají už od roku 2005, tedy od svých patnácti let. Přes různá dema a podivné nahrávky vydané vlastním nákladem se nakonec protřásli do širších světel showbizu. To zřejmě díky maniakálnímu vystupovaní hlavního plyšáka Jonathana, stylizované kopie Oscara Wildea, o jehož excesech na pódiu si lze dlouze číst na internetu. V roce 2011 si jich všiml producent Richard Swift, který stojí např. za posledními deskami Damiena Jurada a jeho bratry a sestrami věčného syna. Vnutili mu své EP Take the Kids Off Broadway, které posléze nahráli v rozšířené formě ve studiu již pod hlavičkou Jagjaguwar.

Vnitřní tlak na lebeční dutinu Jonathana a Sama se zdál nesnesitelným, a tak na sebe další album nenechalo dlouho čekat. Již za půl roku přichází u stejné značky na svět druhá nahrávka We Are the 21st Century Ambassadors of Peace & Magic. Lištičky si s jaguárem asi padli do očiček. Do Prahy pak přijíždějí s poslední deskou z roku 2014 ...And Star Power a s rozšířenou kapelou. Bláznivá směs folku hraného na elektrické kytary jde dohromady s eskalovanou vizuální divností. Jako by jim stylistu dělal majitel sekáče v Nuslích a rovnou je vzal ke svojí kámošce ze střední, co má dvě děti a třetího přítele, do kadeřnictví Dita. No a trochu to přehnala s barvou. Jejda, ale tak to mělo být!

Je pravdou, že na první pohled vidíme jakousi moderně divnou kopírku 60. let a kluci z Foxygen to o sobě také tvrdí. Také o sobě tvrdí, že prožili všechna rock’n’rollová klišé. Mají imaginární rádio Star Power, které můžete slyšet jenom v hlavě a libovolně si z něj stahovat největší pecky nevědomí. Z image si moc nedělají a nešetří na sebe letmo vypouštěnými vulgarizmy. První nahrávky přirovnávají k dětinským skladbám Becka nebo Flaming Lips. Je jim to jedno, ale jsou vlastně strašně zainteresovaní. A pak je zkuste brát vážně. Ale počkat... Vlastně netřeba. Protože tohle je rock’n’roll.

Co můžeme čekat? Psychedelický mix všeho, co kdy frčelo. Ve vzdálené diskokouli se leskne odraz Leonarda Cohena ve veselejších polohách jako Diamonds in the Mine. Decentně sofistikovanou polohu Damiena Jurada nečekejme. Trochu Woods na Echolake a pravděpodobně hodně Rolling Stones, Boba Dylana, Sex Pistols a všeho toho haraburdí svobodné revoluce, v další revitalizované reinkarnaci nepokojné mysli. Snoubí se v nich chaos prosťáčků, usilujících o království, kterým jako by všechno prochází, ale to jen díky tomu, že jsou v kontaktu s hlubším vnitřním principem, který se nebojí následovat.

Jenže ve vší té rozpornosti vlajících odkazů minulosti to vypadá, že jejich vystoupení bude stát za to. Sestava rádia Star Power zdá se býti dočasnou formou, ovšem v nebývalé kondici. A pokud bude Rado řádit v duchu své pověsti, pak se má Praha na co těšit. Doufejme, že přiveze enigmatické trio doprovodných zpěvaček a že si vezme glitrované triko bez rukávu a bude ruce zvedat hooodně vysoko.