Maika Půlvlčice jde po svém původu (Netvora)

Komiksová fantasy série Netvora je mimořádným počinem mimo jiné i téměř absolutním vymazáním mužského elementu z celého fikčního světa. Ten podle přiložené mapy připomíná ostrov a žijí na něm různé živočišné druhy s rozdílnou dávkou intelektuálních schopností. Lidé jsou v tomto žebříčku hluboko dole. Převyšují je staří bohové, prastaří a arkanici, kteří vznikli smíšením prastarých a lidí. Nade všemi pak ční nekonečná moudrost koček jako nejstarších obyvatel země.

Přestože tento svět není příliš veliký, je plný válek, svárů a nenávisti. Politikaření, touha po moci, zotročování jiných druhů, to vše je v Netvoře servírované v koncentrované podobě, včetně z toho vyplývajících osobních tragédií, chmurných nálad a smutku.

Hlavní (a titulní) postavou je Maika Půlvlčice, která zjišťuje, že není obyčejnou sedmnáctiletou dívkou (arkanického původu), která přišla o levou paži. V jejím těle koluje vzácná vznešená krev a zároveň je hostitelkou mocného monstra Zinna, který se hlásí o svá práva a potřeby (například touha po čerstvém syrovém mase). Situace se přiostřuje, válka mezi lidmi a arkaniky je na spadnutí, Maika pracuje na odhalování svého původu…

Zatímco první dva svazky měly spád a nabízelo akci, u třetího dílu se to poněkud zadrhlo. Scenáristka Marjorie Liu doplácí na velké množství postav a jejich motivace. Putování hlavní hrdinky se sice zastavilo v neutrálním městě Pontus, kterému hrozí zánik, ale na jeho dobytí má zálusk příliš mnoho postav. Vše ještě komplikují retrospektivní výlety, které odhalují skutečnou tvář některých figur. Mezi Maikou a Zinnem vzniká mnohem zajímavější vztah, Maika už si na mocného parazita ve svém těle vznikla, a dokonce musí pro záchranu celého světa spolupracovat. Liu tak využívá princip „buddy movies“, kdy se z „ohně a vody“ stávají nerozluční parťáci.

Poněkud nepřehledný děj drží nad vodou kresba Sany Takedy, která kombinuje mangu, art deco a steam punk a nebojí se krutých a násilných detailů. Její propracovaná kresba a temné barvy vytvářejí tíživou atmosféru. Na některých panelech jsou linky jako by náhodným shlukem čar, vše je však pečlivě budováno a vytváří precizní obraz fikčního světa.

Z komiksu je také patrné, že vzniká průběžně a stále (první díl vyšel v roce 2015 a celkově jde zatím o jednadvacet sešitů), takže scenáristka v něm může reflektovat i současné problémy domovských Spojených států, viz vyobrazení utečeneckého tábora, který se plní zoufalými běženci. Tato linie, kterou čtenář odhaluje díky vedlejší postavě lištičky Kippy, reflektuje aktuální situaci na hranicích Mexika a USA.