Články / Rozhovory

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

Marie Joja (Archipop): Když opuštěné budovy nabídnou nevšední zážitek

su | Články / Rozhovory | 18.05.2021

Architektka Marie Joja pracuje v rámci doktorského studia na Fakultě architektury VUT na webové databázi Archipop, jejíž cílem je zmapovat realizace dočasného využití opuštěných budov a nevyužívaných objektů u nás i po Evropě. Takzvané pop-upy jsou na webu rozděleny podle lokality, období vzniku, památkové ochrany a původního účelu staveb. V rozhovoru se ptáme na to, kde je zakopaný pes, jakým překážkám dočasné realizace čelí a jakou má databáze vizi.

Kdy jsi s projektem začala?
S principem dočasného využití, tzv. pop-up, jsem pracovala už ve své diplomové práci. Zaujal mě natolik, že jsem se rozhodla věnovat se mu dál na doktorském studiu. A tehdy to vlastně všechno začalo. Potřebovala jsem si mimo jiné vytvořit seznam projektů, co využívají pop-up k aktivaci opuštěných objektů, a ukázalo se, jak těžké je tyto příklady dohledat. I když jde o velmi populární trend dnešní doby. Společně s tím přišla přibližně před rokem možnost práce na výzkumu a já se rozhodla vytvořit databázi, která podle mě na současné scéně chybí.

Chybí jen u nás?
Při hledání projektů jsem nenarazila na druh databáze, který by sdružoval tento typ dočasného využití ať už u nás nebo v zahraničí. Existuje samozřejmě několik webů, které se tematikou pop-up zabývají, ale žádný z nich mi neposkytl komplexní přehled. To, že podobná databáze na webu nikde není, mi potvrzují i architekti ze zahraničí. Ozývají se mi, že hledají inspiraci na stránkách archipop.cz, což mě velmi těší.

Jaký je hlavní cíl databáze? Zvýšit povědomí o pop-up aktivitách a jejich přednostech, sdružování jednotlivých míst, které řeší podobné problémy? Nebo?
Je to obojí. Archipop vznikl jako veřejně přístupná databáze s cílem oslovit širokou veřejnost. Snažím se o to, aby byly projekty různorodé, aby nebudily dojem, že pop-up je trend jen pro velká města či kulturní scénu. Kromě databáze jako přehledu úspěšných projektů a jejich podrobné specifikace je dalším cílem do budoucna shrnutí do tzv. manuálu. Ten by měl poskytnout praktické informace pro všechny, co by se chtěli do pop-up pustit.

Kdy označujeme prostor jako „pop-up“? Rozhodující je funkce, dočasná konstrukce nebo délka smlouvy s majitelem?
Je to v podstatě spojení všech výše zmíněných. Pop-up je v překladu něco nečekaného, co má za úkol nás překvapit. Osobně jsem si pro potřeby databáze zúžila definici na projekty týkající se aktivace opuštěných objektů, a to v časově omezené délce. Při zkoumání vybraných projektů jsem zobecnila délku pronájmu od jednoho dne do deseti let. Dočasné konstrukce jsou ve většině případů z recyklovatelného materiálu, přizpůsobují se danému prostředí a jsou lehce demontovatelné a přemístitelné na další lokaci.


Umožňuje dočasná konstrukce i tvorbu putovních pop-upů? Jsou takové?
Snadno sestavitelné a rozebratelné prvky jsou jedním z jejich základních principů. Vzhledem k dočasnosti by měla být použitá lehce přemístitelná konstrukce. Těch příkladů je mnoho. Velkou inspirací je například ateliér EXYZT, který právě s recyklací použitého mobiliáře často pracuje.

Na co pop-upy u nás často naráží? Zabraňují většímu růstu pop-up center v tuzemsku komplikované stavební předpisy, postoj vlastníků objektů nebo jiné faktory?
Z mého pohledu je největším problémem absence definice termínu ‘dočasný/přechodný’ a jaké podmínky se k této problematice vztahují. Ať už jde o legislativní definice nebo vztah majitele objektu a provozovatele dočasné funkce. Když se zeptáte iniciátorů, kteří se do pop-up aktivity pustili, nejvíc energie jim zabralo nastavení počátečních pravidel pro fungování. Velkou roli hraje i nejasná představa o přínosech dočasného využití při aktivaci opuštěného objektu. V tom spočívá hlavní myšlenka Archipopu - informovat.

Jak je to z hlediska stavebního zákona? Jsou povětšinou potřeba stavební povolení?
Otázka legislativy je u dočasného využití poměrně komplikovaná. Jakákoliv iniciativa vyžaduje povolení, ale záleží na mnoha faktorech. Samotná definice dočasnosti je obecná a popisuje omezené množství funkcí. Každý pop-up pracuje v odlišném prostředí a záleží mimo jiné na přístupu orgánů státní správy, jejich vstřícnosti a také na otevřenosti majitelů budov. Sezonní opravna kol má jiné nároky na provoz než letní hudební scéna, proto je každý z projektů posuzován individuálně. Bohužel neexistuje jednoduchý návod, jak se k povolování dočasných staveb postavit, a legislativa by měla přistoupit k jasné definici termínu dočasnosti u aktivace opuštěných budov.

Jakou roli v procesu u nás hraje památková ochrana?
Památková ochrana je v českém prostředí nastavena velmi striktně, ale dle mého názoru k dobru věci, protože se snaží o zachování neopakovatelného historického dědictví. Opuštěné objekty, které podléhají památkové ochraně, mají o to horší podmínky pro opětovnou aktivaci. Dočasné aktivity se však přizpůsobují danému prostoru s minimálními zásahy, proto se jeví jako vhodná fáze před vlastní kompletní rekonstrukcí. Pop-up funkce testují dané prostředí a mohou být směrodatné pro definici budoucí trvalé funkce.

Mapuješ i zahraniční centra, můžeme se inspirovat?
Zahraniční příklady jsou v mnoha směrech o dost odvážnější. Opuštěný objekt by neměl znamenat méně než novostavba. Má za sebou dlouhou historii a příběh, který by měla pop-up aktivita podtrhnout, je stále přítomný jako kulisa. A v tom mi zahraniční příklady přijdou čitelnější. Ať už za to může rozdílně nastavená legislativa, přístup uživatelů nebo genius loci místa, přála bych si, aby i české příklady působily více evropsky. A některým se to bezpochyby daří nebo podařilo.

Můžeš uvést své oblíbené pop-upy v Čechách? Spolupracuješ s nějakými spolky a iniciátory?
Žiji v Brně, proto mám blízký vztah k místním projektům. Baví mě iniciativa pod názvem Social Reactor, jejich pilotní projekt The Distillery byl nabitý kulturním programem a pokračují úspěšně dál. V této chvíli mi veškerý čas bere práce na disertaci a vývoj databáze, ale v budoucnu bych se ráda na toto téma více zaměřila i v podobě realizace pop-upu.

Koho nebo co se u nás vyplatí sledovat, pokud se o pop-upy zajímám a uvažuji o nějaké realizaci?
Pokud jako iniciátor hledám vhodné místo, určitě se vyplatí sledovat databázi Prázdné domy. Mapují opuštěné lokality, jejich příběh, rozšiřují povědomí o zapomenutých místech a podporují jejich obnovu. A poté samozřejmě sledovat Archipop pro načerpání inspirace. (smích)

Z jakých zdrojů při mapování čerpáš nejčastěji?
Může se to zdát jednoduché - zadat pop-up do vyhledávače a čekat na nekonečné množství výsledků. Je tomu právě opačně. Začínala jsem u asociací, které sdružují dočasné aktivity, nejdříve u nás v českém prostředí. Nejvíce přínosná byla konference Oživujeme prázdné domy, spolupořádaná databází Prázdné domy, která je sama o sobě velmi unikátní. Funguje na principu mapování opuštěných objektů a jejich historie. Pak následovaly zahraniční agentury a servery jako Urban Catalyst, Eutropian, Urbact apod.

Co tě na pop-up aktivitách nejvíc fascinuje?
Moment překvapení, na kterém je úspěch postaven. Dennodenně míjíte opuštěnou budovu bez zájmu a jeden den vás překvapí a nabídne nevšední zážitek. A ten je časově omezen a vy si ho nechcete nechat ujít.

Téma dočasných center může být velmi aktuální v následujících měsících. Napadá mne především Praha, které dočasný odliv turistů nabídnul jedinečné lokality. Jsou v databázi nebo v tvém hledáčku i projekty, které trvají jen několik měsíců?
V tom spočívá kouzlo dočasných aktivit. V databázi je zahrnuto i několik projektů, které byly jen několikadenní, některé z vybraných již neexistují, některá místa již byla úspěšně revitalizována. Jde opravdu o různorodý výběr, který chce podtrhnout úspěch pop-up aktivit.

Chystáš tvorbu manuálu pro zpřehlednění procesu aktivace opuštěných objektů, kdy se můžeme těšit na jeho zveřejnění? Podobným směrem se ubírá i kniha Nepredať! Zveľadiť!, kterou vydala bratislavská Nadace Cvernovka ve spolupráci s trnavským krajem, ta musela vznikat souběžně s tvým projektem…
Manuál je ve fázi prvotních myšlenek, stále si ujasňuji jeho obsah a cíle. Vzhledem k ohlasům ze zahraničí se v nejbližší době se chystám na překlad databáze do anglického jazyka, to je nyní priorita. A zmíněná kniha určitě stojí za přečtení, těším se na spoustu nové inspirace.

Info

Archipop
web projektu

foto © Milan Joja

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Adriana Světlíková (Nová síť): Kultura si prošla velmi těžkou zkouškou

Jarmo Diehl, su 24.06.2021

Jak se Nová síť snaží zlepšit podmínky pro umělce i kulturní projekty a na jaké problémy naráží nejen během pandemické krize?

Marie Voslářová: Neštěstí v lásce není životní selhání

Adéla Polka 15.06.2021

Paseka letos vydala druhou komiksovou publikaci kontroverzní švédské autorky Liv Strömquistové Nejrudější růže rozkvétá. Rozhovor jsme vedli s její překladatelkou.

SF MINI aneb Není to jen o nás

Michaela Susedíková 11.05.2021

Zatímco pamětníci vzpomínají na Olomouc kvůli devadesátkovému klubu Nausea, dnes nabízí výživnou dramaturgii prostor SF MINI. Hovory nejen o kompilaci z rukou Coffee Breath Records.

Shina (Slnko Records): Hudbu treba hnojiť a polievať

Kateřina Cumin 29.04.2021

Dnes, po dvaceti letech fungování, má Slnko Records ve stáji umělce několika generací a všech žánrů, za všechny jmenujme Modré hory, Katarzii, Bad Karma Boy nebo Janu Kirschner. Rozhovor.

Magdalena Müllerová (Kreativní Evropa): Budoucnost je ve spolupráci

Michal Pařízek, mxm 26.04.2021

O nutnosti spolupracovat, důležitosti přípravy jednotlivých projektů, grantové politice na státní i evropské úrovni a o tom, že opravdu nestačí jen setřít prach z vitríny.

Tiziano Popoli: Důležité věci se naštěstí často vrací

Michal Pařízek 19.04.2021

Tiziano Popoli o cyklech popkultury, které se v některých případech naštěstí vrací, kino jako zdroji inspirace nebo zhudebněnému daňovému přiznání.

Magdaléna Petráková (Luhovaný Vincent): Na dovolenou do svého města

Jiří Přivřel, mxm 13.04.2021

Jedinečné kulisy scénografů Dušana Jurkoviče a Bohuslava Fuchse, pečlivě připravený program a místní Vincentka jako životabudič. Festival Luhovaný Vincent letos bez nánosu.

Jakub Němeček (Aerovod): Zažíváme nejlepší momentum

Jarmo Diehl 29.03.2021

Ptáme se dramaturga Jakuba Němečka na bující popularitu videotéky Aerovod. Ale dotkneme se i věcí obecných.

Běla Čurlinová, Ricardo Delfino (Top RoofTop fest): Sedět se založenýma rukama doma nám moc nejde

redakce 27.03.2021

Jaké je pozadí příprav uměleckého klání v době, kdy i na procházku můžeme jen na hranici okresu? Rozhovor.

Martin Opatrný (Ledoborci Kultury): Jsme na začátku plavby

mxm, su 23.03.2021

V době zamrzlého kulturního dění se spolek snaží prorážet cesty interpretům a zavřeným klubům formou benefičních streamů na výjimečných místech. Rozhovor.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace