Alžběta Sadílková | Články / Reporty | 21.04.2024
To, že lze očekávat kvalitu a jedinečný zážitek, je při návštěvě akcí pořádaných Heartnoize už nepsaným pravidlem. Nejen z útržků rozhovorů, které bylo možné zaslechnout po jejich skončení, je ale jasné, že oba víkendové večery byly něčím, co očekávání zcela předčilo. Už dřívější spolupráce Atria a Heartnoize přinesla řadu vydařených hudebních událostí, vzpomeňme Širom, Claire Rousay a další. Barokní prostor bývalého kostela rozhodně nesluší každému, při šťastné volbě umělců má ale tendenci hudbě přidat cosi ze svého kouzla a doplnit ji o další rozměr.
Koncert švédsko-íránské klavíristky Shidy Shahabi, která svou tvorbu představila v kompozici pro klavír, cello a syntezátory, publikum skrze hypnotizující minimalistické linky připoutal k sedačkám a konejšivými harmoniemi jako by hovořil ke každému zvlášť. Autorčina hudební cesta, jejíž kořeny se nachází jak v perském popu a klasice, jimiž byla obklopena v dětství, tak v žánrech jako punk a grunge, které plnily její dospívání, postupně vyeskalovala ve vlastní tvorbu, která se nejvíce blíží dronu a ambientu. Pražské vystoupení bylo jednou ze zastávek evropského turné k nejnovější desce Living Circle (2023), jež se, v kontrastu s předchozí Homes (2018), vyznačuje především pomalými, méně zdobnými klavírními party a celkovou orientací na hlubší a expanzivnější sféry zvuku.
Je skoro s podivem, že skladby, jež zazněly (průřez autorčinou starší i novější tvorbou a vybranými kusy filmové hudby), Shida nekomponovala prostoru přímo na míru – zvukové plochy evokující pocit, že stojíme uprostřed velkoměsta, a přesto jeho hluk slyšíme zpomaleně a v útlumu, svou povahou dokonale vystihly to, co je pro mnohé ztělesněno právě žižkovským Atriem. Hudba s místem vytvořily symbiózu a působily dojmem, jako by si vzájemně vzdávaly díky.
fotogalerii z koncertu Shidy Shahabi najdete tady
Po intenzivním zážitku visela ve vzduchu otázka, zda lze nastavenou laťku udržet i následující večer. Vystoupit měli švédsko-dánští BITOI, o nichž bylo doposud možné slyšet zejména ve spojitosti s koncertní premiérou na loňském festivalu Intonal, následným úspěchem na Le Guess Who a EP -O-, jímž debutovali na podzim. O novém projektu skladatele a producenta Cassia Lamberta jinak zatím nebylo, kromě všeříkajícího akronymu Bass Is The Original Instrument a informace, že inspiraci čerpá v ptačím zpěvu, mnoho známo. Tři mikrofony, židle, baskytara a rozmanitý pedalboard, které čekaly v červeném přítmí předkoncertního šumu, vzbuzovaly zvědavost.
Už první takty ale byly ujištěním, že pocit, který přetrvával od předešlého večera, nebude utlumen, ale spíše umocněn. Baskytara, která nevystupovala s přehnanou dominancí, precizně volenými tóny, které tu a tam plnily spíše roli dronu, jindy přecházely do orientálně znějících riffů a místy se stávaly mocným elektronickým beatem, tvořila pozadí a základ pro harmonicky se vrstvící trojhlasy. Vokalistky svou intonační i rytmickou přesností a dikcí připomínající např. Marinu Herlop měnily hudbu ve fyzický prožitek, jehož intenzita se prohlubovala s každou další změnou fráze. Zpěv, jehož textová i melodická složka jsou inspirovány právě zvuky ptáků, za občasného doplnění perkusemi či ptačím pískotem ladně přecházel mezi libozvučnými tklivými nápěvy a znepokojivým halekáním. Jako celek fungovali BITOI mimořádně mocně. „Já jsem půlku koncertu měla pocit, že jsem někde mimo svoje tělo,“ šeptala vzrušeně jedna z návštěvnic při odchodu ze sálu.
Dojemná výměna čehosi z niter obou stran. Možná tak by se daly popsat dva výjimečné večery. Atrium nabídlo bezpečný a zároveň vznešený prostor a všichni přítomní skrze hudbu a její prožívání s vděkem přáli tomuto prostoru další krásné roky existence.
Shida Shahabi (se/ir) + BITOI (se/dk)
13. a 14. 4. 2024 Atrium Žižkov, Praha
foto © Adam Karaffa
Filip Peloušek 25.07.2024
Nejsem na Colours poprvé, ale za sedm let mé absence jsem zapomněl, jak monumentální areál je, a hlavně, kolik lidí se v něm pohybuje.
Ema Klubisová 24.07.2024
Po Bear Stone sme sa odviezli do Záhrebu, kde sme prespali u kamaráta, snažiac sa pozliepať štyri dni festivalových dojmov do jedného koherentného textu a fotogalérie.
Dantez, Michal Mikuláš 21.07.2024
Sobota s Jamesem Blakem coby hlavní hvězdou věští, že se letošní konec ročníku bude za poklidnějšího rozjímání...
Dantez, Michal Mikuláš 20.07.2024
Pátek, středobod festivalu, srovnávání stavů.
Dantez, Michal Mikuláš 19.07.2024
Štvrtok sa v poobedňajších hodinách rozbieha do maximálnych rozmerov. Vír festivalu už sťahuje všetko okolo seba.
Dantez, Michal Mikuláš 18.07.2024
Pozvolné propíjení jasných barev: krotkost hlasitosti kompenzují Morellovy dozvuky.
Timon Láska 17.07.2024
Tak intenzivní komunitní vibe jsem na žádném festivalu necítil. Soustřednost a jedinečnost vzájemného porozumění navíc sahá přes různé faktory.
Jakub Béreš, Dominik Polívka 16.07.2024
Strach o nejbližší střídá po návratu domů obavy o samotný festival. Pohoda je místem s jedinečnou reputací a bezpečným prostorem pro všechny, kterým není dobře ve vlastní zemi.
Václav Valtr 16.07.2024
Místní spolek Thonmi chová jaky, provozuje restauraci s exotickou kuchyní, buduje tibetský dům či asijskou poznávací stezku. Decentní festival coby vrchol sezóny.
Aneta Martínková 15.07.2024
Dramaturgie, prostor, ve kterém se festival odehrává, světla, ozvučení. Všechny podmínky jsou tu zkonstruované k tomu jít úplně na dřeň.