Novinky na česko-slovenské scéně: Divoké mezinárodní partičky, demence a rappeři na římsách

V zemi, kde vydávají Mandrage (taky MNDRG) trojalbum, je možné všechno. Ano, laciný začátek.

Semtam ft. C-lara – Closer to Close

Semtam je Kryštof Koenigsmark (DJ Rádia 1, spoluzakladatel kapely Timudej), za nickem C-lara se skrývá Klára Nemravová. Pražský elektronický producent svým způsobem rekapituluje dvacet let svého projektu Semtam (bože, ty názvy) na právě vydané desce Slowly Forward. Jak zní celá, je otázka, u skladby Closer to Close jde na jednoho spaní, opakovaně. Nicméně pro fanoušky tajnosnubného downtempa a éterického vokálu to může být příjemná pohovka. Těm dalším bude vyhovovat spíš postdubstepový projekt 1LFF, ve kterém KK taky působí.

Toman – Na římse

„Track Na Římse vznikl na základě vnitřní urgence k tomu se lépe uvolnit od dění dnešního chaotického světa.“ Rapper Toman se prý věnuje rapu už od čtrnácti. Snad je mu patnáct. V klipu k jeho prvnímu singlu je borec, co dělá stojku v děsivý vejšce, holka na tyči děsivou šňůru, taky je tam kluk v rychlým autě a další současné ingredience. „Sedim na baráku na římse a modlim se…“ Co k tomu říct. Debut vyjde v únoru dvacet jedna a bude se jmenovat EET. „Nová krev domácí rapové scény.“ Přineste obvaz.

Timea – Ice on Summer Nights

Další juvenilie, ale nepoměrně dospělejší. Slovenská zpěvačka a skladatelka Timea se obklopila zkušenými hráči, jmenujme Rolanda Kánika nebo spoluhráče Kataríny Málikové. Timea, to je topinka popinka a její důraz na emoce je stejně uvěřitelný, jak když člověk chytne za ruku někoho milého. A nezůstává jen u toho, barva hlasu i kompletní feel nutí poslechnout si pětipísňové ípko celé. A pak znovu. Confusion of Warmth.

Mala Ruckus – East Hastings

„Divoká mezinárodní partička vydává děsivý klip.“ Těžko říct, proč mají skupiny potřebu jednou větou odepsat to, o čem zjevně přemýšleli. Mala Ruckus znějí celkem neoposlouchaně, kanadský zpěvák Alex Montyro s hlasem pracuje, tedy když nesklouzne k podivné pseudoemometalové manýře. Indie rockeři z Prahy prý dělají na nových písničkách, ale tenhle klip je z desky vydané před více než dvěma lety. Dvě holky v černobílé a „vnitřní démoni“. Jak jinak.

Gonsofus – Doorways

Taky klip ke starší písničce. Ovšem jiná liga, jiné hřiště. Song Doorways vyšel na konci minulého roku na EP Distant Shores (Deadred/Starcastic) a video k němu má obhajitelný, aktuální i vypiplaný koncept. Spojení se slovenskou divadelní a filmovou scénou představuje hravou metaforu o vnímání času a přátelství a natočila ho režisérka Jana Smokoñova. Slovenská dvojice Gonsofus je u nás téměř neznámá, i když za posledních šest let odehrála několik stovek koncertů po celém světě. Jejich „transcontinental groove“, jak sami označují svůj styl, nemá na naší scéně srovnání, ale proč srovnávat. Doorways.

Brauncholda – HeLa Hell

Alternativní grindcore. Taková charakteristika správně implikuje nadhled, který Cholda (FDK) a Braun (Ploy) mají. Zároveň je správné předpokládat i jistý alko odér, k čemuž citujme: „Debutové album Stínohrad je instrumentálně zdatné, čerstvé a natlakované jako parta pokoronavirových pijáků lačně obléhajících právě naražený sud.“ Nahrávka o dvanácti položkách vychází na Magick Disk Musick a mohli by ji ocenit jak fanoušci ostravské scény kolem formace Massola, tak psychedelického androše. I na žestě dojde.