Smyslové i nadsmyslové zážitky na Hradbách Samoty

Těžko říci, čím přesně to je, ale v posledních několika letech se každé ráno probouzíme do světa, ve kterém se k sobě s rychlostí výměny digitálních řetězců mezi Hongkongem a Kapským městem přibližují sféry dříve oddělené a samostatně existující. Videomapping, ambientní hudba, kontrakulturní symboly, guerillové pěstování rostlin a snaha o elektronické rozšíření vědomí si dnes běžně podává ruce s brandingem velkých potravinářských korporací, popové hvězdy dávají na odiv svou zálibu v netradičních hudebních žánrech pro magazíny, které si na své drahé party zvou placené matadory nájezdnické elektronické ekonomiky, noisové umělce a konceptuální malíře. Podobně to platí i u hudebních festivalů, kde dnes není problém, pokud to trochu nafoukneme, potkat hvězdu lehce erotické reality show z MTV vedle někdejšího řeckého ministra financí, jak spolu s Kanye Westem hodnotí trvalou udržitelnost naší civilizace, zatímco na pódiu strhává davy poslední objev berlínské techno scény... Zní to možná jako trochu dystopická, nicméně zajímavá varianta naší současnosti, které ale trochu chybí jedna složka, a sice autenticita.

Letošní Hradby Samoty asi nebudou tím pravým eventem, kde si u fotopanelu s logy udělat selfie, nebo u které nasbíráte likes na sociálních sítí od kolegů z práce, nicméně právě tam můžete na pár dní zapomenout na frenetické hledání dalších neokoukaných forem mainstreamové zábavy a ponořit se do autentické zkušenosti spojení nejrůznějších druhů temnějšího audio a vizuálního umění. Platí totiž pro letošní ročník více než pro ty minulé, že Hradby nejsou jenom akcí, kde se postaví pódium a přizve se pár obskurních spolků, jejichž sláva je úzce spojena s přelomem tisíciletí a snahou posluchačů hudebních kuriozit naplno se vydělit od většinového vkusu. Je pochopitelné, že kořeny festivalu v industriální, noisové, blackmetalové, neofolkové a jiné hudbě nebude nikdy možné zpochybnit ani zcela vymýtit o čemž svědčí letošní pozvání Brighter Death Now, Death in Rome, Sonic Area, Wieloryb nebo domácího Tábora Radosti, přesto byl však letos dán již plný prostor vizuálním a obecně trans-uměleckým experimentům a performance, které tvoří zcela svébytný protipól hlukovým a rytmickým elektronickým stěnám, přes které byly Hradby v minulosti nazírány.

S každým novým prostorem přichází výzva pro pořádající tým, jakým způsobem celý zámecký komplex uchopit a jakými roztodivnými tvary a zvuky oživit stará zákoutí, dosud němé a často i zapomenuté svědky ubíhajícího času. Moravany nad Váhom tak na krátký čas získají vícero různých scén a prostorů, ve kterých se můžete těšit na nejrůznější smyslové i nadsmyslové zážitky. Zatímco venkovní a vnitřní hudební scéna se bude dělit o hlukové, ambientní a rytmické kejkle pozvaných umělců, prostor chillout zony nabídne čajovnu i autorská čtení. Letos v spolupráci s tvořivým centrem 4D gallery dá rozsáhlý interiér zámku následně prostor pro více než 20 audiovizuálních experimentů, instalací, interaktivních struktur, mappingů či site specificp perfomancí, které bude v zámeckém parku doplňovat téměř 10 sochařů a tvůrců nejrůznějších hmotných artefaktů. Vše samozřejmě zaštítěno společnou myšlenkou hraničního nazírání na podprahové běsy a nádhery lidské mysli. Samostatným protimluvem lehké festivalové temnoty bude následně práce se světlem v podobě videomappingů celého zámeckého areálu či jeho nejrůznější části, kdy přítomní aspirující mistři a tovaryši jevů světelných překreslí dějiny i současnost do té doby němých staveb.

Tento už tak přebohatý program doplní stejně jako minulý rok oblíbené workshopy, přednášky či filmové a dokumentární projekce v prostoru kina, vše samozřejmě vybráno tak, aby byl hraniční zážitek z Hradeb Samoty letos ještě intenzivnější, než dříve. Tři dny a noci od 4. do 6. července budou zkrátka v Moravanech patřit vám všem, kteří hledáte autentický prožitek jevů a myšlenek celý rok pečlivě střeženým pro poslech, četbu či sledování lehce temných kulturních artefaktů - o jejichž skutečném přínosu naše současnost ve většině stále ještě pochybuje, či naopak přemýšlí, jak si na ně nalepit své logo a učinit je objektem zvědavého zájmu svých znuděných zákazníků. Proto zapomeňte na předsudky, svět masové kultury i na přecpané trendy festivaly, kde je důležité dostat do lidí co nejvíce zážitků. Na Hradbách si můžete totiž více než kde jinde vyzkoušet propojení zvuku, obrazu, pohybu a mluveného slova, a tak v oněch třech dnech objevit dost nových impulsů, myšlenek a nápadů až po zbytek roku. Hradby jsou totiž festivalem, kde se čím dál více stírá rozdíl mezi vystupujícím, návštěvníkem, vystavovatelem či performerem, kdy v jedinečném souznění vzniká velmi specifický myšlenkový a umělecký prostor - prostor pro každého, ale naštěstí ne pro všechny.